Připravit tak velkou akci podle slov předsedy prachatické agrární komory Petra Holuba nebylo nijak složité. „Problémy jsou opravdu veliké a zemědělci jsou naštvaní,“ zhodnotil. Na místo se dostavili téměř všichni, kdo jsou sdruženi v Agrární komoře Prachaticka. Při diskuzi na představenstvu komory bylo jasné, že podpora protestní jízdy je kompletní. „Ti, kdo nedorazili, museli řešit provozní problém. K jízdě se jinak hlásili všichni,“ uvedl Petr Holub na hraničním přechodu Strážný. Upřesnil, že problémy mají zemědělci všichni stejné. Připojili se i členové zemědělského svazu. „Jsou tu i soukromí farmáři, například ti ze Lhenicka, týká se to i jich,“ vysvětlil.

Zdroj: Deník/Jana Vandlíčková

Protest na hraničním přechodu Strážný měl vyslat jasný signál s nespokojeností zemědělců na společnou zemědělskou politiku přicházející z Bruselu. Ta se totiž plánuje pro každých pět let. Jedna skončila v roce 2022 a loni začala nová. „Narazili jsme na problém. Slibovali nám méně byrokracie. Slibovali snazší hospodaření. Místo toto vymysleli Green Deal (iniciativa Evropské komise, jejímž cílem je klimaticky neutrální Evropa v roce 2050, pozn. aut.) a další věci, které nám omezují hospodaření, zvyšují náklady, snižují výnosy. Podniky se dostávají do finančních problémů,“ vysvětlil. V pondělí 26. února zasedají ministři zemědělství států Evropské unie. Tam by se mělo řešit vše, co se zemědělcům nelíbí. „Také proto se do protestů a stávek zapojují zemědělci napříč unií a připojují se i bývalé východoevropské státy,“ doplnil Petr Holub.

Protesty zemědělců na Prachaticku.
Zemědělci z Prachaticka a Strakonicka vyrazili na hraniční přechod Strážný

Ve čtvrtek stávkovali nejen čeští zemědělci, ale například i Slováci. Jihočeši pro tentokrát vyrazili na hraniční přechod bez předchozí koordinace s bavorskými farmáři. „Ti svoji nespokojenost dali najevo před časem, když hranici zablokovali úplně,“ konstatoval. Další protesty zemědělci nevylučují a může se stát, že i koordinace s Bavoráky a zablokování hraničního přechodu může přijít.

Stejné podmínky pro všechny

Do protestu se zapojil majitel jednoho z největších zemědělských podniků na Prachaticku Prima Agri František Hodina. „Jeden z našich cílů je, aby se změnil dovoz obilí z Ukrajiny,“ řekl majitel zemědělského podniku. Důvod změny vysvětlil na jednoduchém příkladu. Výkupní cena české pšenice je v současné chvíli 350 korun za metrák, aby cena byla férová, musela by být pět set korun. Ukrajinská pšenice vyjde na 250 korun za metrák. „Na takovou částku se český zemědělec nemůže dostat už jen proto, že Ukrajina je mimo Evropskou unii a pro tamní farmáře neplatí žádná nařízení a přísné normy. Nikdo je nereguluje a mohou jít s cenou dolů,“ vypočítal František Hodina. To ale není jediné, s čím farmáři napříč státy Evropské unie nesouhlasí. Vadí jim byrokracie, jíž musejí čelit.

Zdroj: Deník/Jana Vandlíčková

Zemědělci chtějí dělat kvalitní potraviny pro lidi, nechtějí do Česka dovážet laciný brak. „Potřebujeme práci pro naše lidi na vsích, aby za ní nemuseli dojíždět do měst. Není k tomu důvod, když tady máme půdu, lesy a rybníky, tedy to, co živilo naše dědky i táty. Chceme to dál obhospodařovat a pokračovat v tradici,“ uvedl před farmáři na hranicích Petr Holub. Ujistil, že ač protest organizovala agrární komora, chce pro všechny zemědělce stejné podmínky. Prý bojují za všechny. „Ať je to obrovský podnik, či malá rodinná farma. Problém je pro všechny stejný. Je jedno, jestli je farmář malý, velký, bohatý nebo chudý. Vše, co chceme vybojovat, chceme pro zemědělce bez rozdílu,“ deklaroval předseda prachatické agrární komory.

Hranice zůstaly čisté. Jen zdržení na trase

Zemědělci na státní hranici zároveň zdůrazňovali, že si nechtějí brát řidiče ostatních aut jako rukojmí. Také proto jejich cílem nebylo zablokování hranic. Zdržení na hranicích bylo zhruba patnáct minut ve chvíli, kdy se pod bývalou celnicí stroje otáčely a za mohutného houkání vracely zpět do vnitrozemí. Jejich protestní jízdu po celou dobru provázela policejní auta. Zdržení tak zaznamenali kolem poledne řidiči na trase od hraničního přechodu Strážný na Vimperk i Prachatice. Traktory totiž v koloně dodržovaly konstantní rychlost kolem padesáti kilometrů v hodině, a tak se cesta, která běžně trvá zhruba čtyřicet minut, protáhla na dvojnásobný čas.