Žádost bylo nutno podat do konce října, i proto se jejím schválením zabývali zastupitelé města dodatečně při listopadovém zasedání, podobně jako v případě první dotace. Ta byla podána v létě, nicméně k jejímu schválení došlo až při zářijovém jednání zastupitelů. Celkový rozpočet projektu činí 164 tisíce, přičemž město by na romského terénního pracovníka doplatilo zhruba 43 tisíce korun.

Dosavadní působení romského terénního pracovníka si vedení radnice pochvaluje. Jeho smyslem je permanentní navštěvování rodin, které ve Vimperku jsou. „Je velký zájem o pravidelnější setkávání zástupců romských rodin s vedením města za účasti terénního pracovníka. Podobný zájem projevila také Základní škola TGM. V příštím roce by se měl romský terénní pracovník zaměřit především na školní děti a mládež ve věku od patnácti do dvaceti let," shrnula místostarostka Jaroslava Martanová.

O dotaci na terénního pracovníka může požádat pouze obec, a to jen v případě, že buď sama takové místo zřídí, nebo využije organizaci, která takovou službu může poskytovat. Tou je ve Vimperku Oblastní charita, pod níž romský terénní pracovník s odpovídající kvalifikací pracuje.  „Pracovnice obchází romské rodiny a mapuje problematiku, se kterou se potýkají. Zatím zjistila, že jejich největším problémem je zadluženost. Rodiny si berou půjčky na běžné výdaje a dostávají se do situace, že nejsou schopny dluhy nikdy splatit a nemají ani motivaci jít do zaměstnání, protože by je čekala exekuce na plat. To sice není příliš potěšující informace, ale myslím si, že je pro nás dobře, že víme, co se děje, jaké jsou problémy," shrnula ředitelka Oblastní charity Vimperk Dana Marková.

Podle jejích slov zajišťuje romský terénní pracovník důležitou roli prostředníka. „Jsem zastáncem pracovníka, protože nám zprostředkovává komunikaci s komunitou. Když jsem sama s Romy pracovala, a když jdu městem a potkávám Romy, které znám, cítím se vcelku bezpečně. Totéž nemohu říct ve chvíli, kdy potkám Romy, které neznám a myslím si, že je dobře se vzájemně znát a společně komunikovat a k tomu mít někoho, kdo to zprostředkuje. Také jsme zažili ve Vimperku vypjaté situace, kdy jsme potřebovali vzájemnou komunikaci a v takových situacích to může mýt osoba, která pomůže najít řešení. Ale myslím si, že pracovnice funguje dobře, má odvahu do rodin jít," zdůraznila ředitelka oblastní charity.

Současně ale upozornila na fakt, že po té, co zastupitelé projednali působení terénního pracovníka na toto čtvrtletí, rozšířily se mezi romskou komunitou fámy, které pracovnici její práci rozhodně neulehčily. „Ze zastupitelstva byly někým vyneseny nepravdivé informace a byla pak v některých rodinách téměř odmítnuta. Romům totiž bylo řečeno, že je jde kontrolovat a že je bude udávat na sociálku. Dalo jí práci vysvětlit, že to není pravda a že její úloha je jim pomáhat. Mrzí mne, že jsou takto vynášeny nepravdivé informace. Nicméně se jí to podařilo vysvětlit, v práci pokračuje a zdá se, že má v romských rodinách důvěru," upozornila Dana Marková.

Na její slova okamžitě reagoval zastupitel Petr Bednarčík. „Zasedání zastupitelstva jsou věcí veřejnou. Pokud tato skupina romské populace se chce integrovat do společnosti a dělá vše pro to, pak se ptám, proč tu není nikdo z jejich zástupců, vždyť si to sem mohou přijít poslechnout. Proč se nás oni straní, když my to neděláme, my na tu jejich nataženou ruku sypeme a sypeme stále více. My si z nich děláme pracovní nástroj, pomocí nich získáváme pochybné dotace. My jsme je ještě nic nenaučili. Naučíme je pouze to, kam mají chodit si pro peníze, ne je naučit pracovat," reagoval zastupitel. Pokud podle něho nebudou následovat další kroky, dotace na romského terénního pracovníka byla jen proto, aby se využily dotační peníze a ty spotřebovala dotace sama pro sebe.

Vimperská radnice chce podle místostarostky Jaroslavy Martanové pracovat s každým získaným poznatkem přímo v romských rodinách. „Například o miminko, které se nachází v kojeneckém ústavu, projevili zájem o adopci příbuzní. V takovém případě budeme nápomocni, aby bylo možné získat toto dítě do péče, protože si myslím, že je správné, že dítě přijde do slušné romské rodiny, jejíž děti řádně chodí do školy, jsou i na středních školách. To je přesně ta užitečná práce romského terénního pracovníka, že může pomoci," podotkla místostarostka.
Jak dodala, dalším směrem, kterým by se měla práce romského terénního pracovníka ubírat, jsou děti a mládež, jejich školní docházka a trávení volného času. „Je jim nabídnuta možnost doučování a péče po skončení školního vyučování. V tom vidím motivační kroky, aby děti smysluplněji využívaly volný čas. Můžeme se ale k tomu postavit i tak, že nebudeme dělat vůbec nic, nebo dělat alespoň něco s touto komunitou, výsledky vyhodnocovat. Neříkám, že je to všespasitelné, ale můžeme se snažit dělat alespoň něco, aby se situace zlepšila," věří Jaroslava Martanová. Jako plus vidí i to, že sociální služba nemůže jít do rodin sama od sebe. „Takovou službu poskytujeme jen tomu, kdo si o ní řekne. A s romským terénním pracovníkem můžeme spolupracovat tak, že klienty za námi může poslat," upozornila.
Oproti letošnímu roku by se měl v případě přiznání dotace zvýšit také úvazek romského terénního pracovníka z 0,3 na  0,5, na celý kalendářní rok.

Součástí žádosti o dotaci je i žádost o podporu vylepšení stavu domácností spadající do skupiny sociálně vyloučených osob ve výši dvacet tisíc korun. „Jedná se například o drobnou údržbu, nebo vymalování. Maximálně to může být dva tisíce korun na jednu rodinu s tím, že polovinu by činila dotace, druhou část by musela dát sama rodina ze svého rozpočtu, a to jak přímo penězi, nebo odpracováním," shrnula místostarostka s tím, že v tomto případě bude příspěvek města nulový.