Na šesti sportovištích se za dva dny vystřídalo na 850 dětí od předškoláků až po středoškoláky a trenéři již hned po akci hlásili zvýšený zájem o jejich sporty. Myšlenku ředitelky SZ Prachatice Radovany Kutlákové zapojit co nejvíce nových dětí do pravidelného sportování zhodnotí až čas, prvotní reakce dětí jsou však hodně pozitivní.


Jaký na Vás udělal dojem zájem a přístup dětí?
Obrovský. Musím říci, že nebýt skvěle odvedené práce trenérů, tak by se děti tolik nepodchytily, ale díky tomu, že každé stanoviště si vymyslelo originální program včetně přímého zapojení dětí, tak třeba i u těch, kteří ke sportu až tolik netíhnou, to zájem vzbudilo a dětem se zde líbilo. Svědčí o tom i zájem dětí. Již se ptaly, zda bude stejná akce i příští rok. Z toho mám velkou radost.
Chápu, že druhý stupeň škol má již také trochu jiné zájmy a to zapojení dětí nebylo až takové, ale druhý den s těmi nejmenšími byl fantastický. Děti si chtěly všechno vyzkoušet, pomalu se praly o pálky na tenise či pinčesu, zkrátka zájem byl obrovský.
Je to tak. Menší děti byly bezprostřednějších a řada z nich viděla tato sportoviště poprvé v životě. Například judo. Navíc děti viděly při ukázkách své starší kamarády, kteří již opravdu něco umí. Je to výborná motivace, děti viděly, že když se budou sportu trochu věnovat, kam až se mohou dostat. Všichni do toho měli chuť a bylo to super.


Když jste zmínila judo, byl jsem svědkem, jak malé děti prožívaly s judisty každý pád na zem, obdivovaly jejich gymnastické dovednosti, zkrátka byly ihned vtaženy do děje judistické ukázky.
To se mi také moc líbilo a nejen na judu, podobné to bylo i na dalších sportovištích. Všude to bylo připraveno trochu jinak, zkrátka vždy originál a děti to zkrátka bavilo, což bylo nejdůležitější. Navíc všichni viděli, že to v jednotlivých sportech není jen o silovosti a technice, ale i soustředění a disciplíně. Já byla překvapena, jak se všichni zapojovali do atletiky. Znovu musím říci, že to byla naprosto skvělá práce trenérů a je třeba jim poděkovat, jak poutavý program připravili.


Hovoříte o atletice. Nabyl jsem pocit, že zde máme spoustu talentovaných dětí, obě dámy, které atletiku vedly, pracovaly s dětmi skvěle a chtěl bych věřit, že se po letech opravdu obnoví atletický sportovní oddíl.
Vznik oddílu je opravdu na dobré cestě. Děti si braly letáčky s kontakty na trenéry, a to nejen na atletice. Letáky dáme i na všechny školy, takže se rodiče budou moci informovat i tam. Chtěla bych rodiče poprosit, aby dětem daly příležitost se do některého z oddílů přihlásit. Jsem ráda, že tato akce také trochu pomohla náboru do jednotlivých sportů a ukázala, že založení atletického oddílu má smysl.


Máte již nějaké ohlasy od trenérů na zájem dětí přímo na místě?
Ohlasy jsou pozitivní a jsem ráda, že se první den programu zúčastnily i sportovní osobnosti, které jsou ikonami svých sportů a něco dokázaly. Děti se nadchly a ohlasy od dětí mám pozitivní a znovu nabádám rodiče, aby dětem tu možnost dali, bohatě se jim to vrátí.
Například hokejbalisté prý po prvním dnu hlásili zájem dětí se přijít podívat na trénink. Je tomu tak?
Mělo by přijít na trénink hokejbalistů třicet nových hráčů. Překvapilo mne, že se na fotbal i hokejbal ptala také děvčata. Možná to má tak trochu na svědomí Jakub Kovář, který byl první den mezi hosty akce. Určitě to zpětně nabilo i trenéry. Viděli, že ta jejich práce má smysl a ohlas. Zkrátka to dopadlo tak, jak mělo.

Když se vrátím k osobnostem, zaslechl jsem před akcí i takové názory, zda má smysl zvát sportovce, kteří byli na vrcholu před třiceti či čtyřiceti lety, když je současné děti ani nebudou znát. Beseda však ukázala něco naprosto jiného a potvrdila, že se jedná o sportovce, kteří se zapsali do naší historie na dlouhá léta dopředu. Děti si na ně připravily i zajímavé otázky přímo na tělo a měly o nich přehled.
Byl to výborný tah. Jak je vidět, děti jsou informované a přijely Osobnosti s velkým O. Pochopitelně, pokud budeme akci znovu pořádat, může být spektrum hostů ještě širší. Menší děti se s osobnostmi nesetkaly, a když jsem viděla jejich zapálení pro sport, tak si myslím, že by si setkání se slavnými sportovci také zasloužily. Doufám, že mohu mluvit i za ostatní, kteří se na akci podíleli, a slíbit, že se při další takové akci pokusíme přilákat osobnosti na oba dva dny. Samozřejmě je to i finanční otázka. Berme to, že máme za sebou nultý ročník, který nás povzbudil a do toho dalšího vymyslíme zase něco nového.


Co si popřát závěrem?
Především chci vyzdvihnout trenéry, kteří se dětem po dva dny věnovali, brali si na to v práci volno, připravili bezvadný program. Moc si jejich práce vážím, protože to byla ta hlavní třešnička na dortu. Poděkovat je třeba úplně všem, kteří se na akci podíleli. Bez jejich práce by to nedopadlo dobře a já musím říci, že to dobře dopadlo a doufám za rok na viděnou.