Nákup přístrojů je součástí mezinárodního projektu, na němž se mimo jiné podílejí i univerzity z Lince a Řezna. „Umíme sledovat najednou více než tisíc chemických látek,“ přibližuje význam nového vybavení a souvisejícího projektu Petr Šimek, vedoucí laboratoře analytické biochemie a metalobolomiky BCAV. Petr Šimek dodává, že jihočeští vědci jsou nyní schopni lépe studovat organismy od nejmenších bakterií přes prvoky, hmyz, parazita, obratlovce až po člověka. A v českobudějovických laboratořích nejde jen o špičkové technické vybavení, vyvíjejí zde vlastní počítačový systém, který umožňuje zmíněné sledování, měření a porovnávání až tisíce chemických položek ve vzorku.

Podle ředitele BCAV Libora Grubhoffera mají nové metody velkou perspektivu využití v klinické praxi. „Během příštích let lze očekávat, že se přístupy, které tady teď rozvíjíme, stanou obvyklou součástí vyšetření v takzvané personalizované medicíně,“ říká Libor Grubhoffer. Bude třeba možné s větší přesností stanovit diagnózu pro jednotlivého pacienta.

Podle Petra Šimka je záběr současného výzkumu široký. Zkoumá se například to, jak organismy reagují na vnější podmínky. Vědci z BCAV zmrazí třeba vzorek získaný z mušek octomilek na několik měsíců na -80 °C a následně sledují jak se změnily ve vzorku poměry chemických sloučenin například ve prospěch cukrů. Moderní ultracitlivé přístroje umožní posunout vpřed i dlouhodobý výzkum na vodní nádrži Římov. Zatím se zde vyhodnocovala hlavně přítomnost pesticidů, teď bude možné významně rozšířit počet zkoumaných látek. Nové přístroje tedy budou mít široké využití. Přeshraniční vědecký projekt zahrnuje hlavně vzájemné využití vědeckého vybavení, alei výměny odborníků nebo studentů.