Ze starých černobílých pohlednic, kreseb a slovních popisů jsem rekonstruovala podobu kostelů a kostelíků stojících uprostřed dojemně malých hřbitovů a malebných vesniček. Obrázky byly ve zmenšeném formátu určeny hlavně pro obálku prachatického vikariátního časopisu Jan Prachatický a uváděly články Jaroslava Pulkrábka uvnitř časopisu. Časem pak z nich vzniklo několik výstav.

Zdálo by se, že doba překotného a nenávistného bourání a dokonce odstřelování památek je dávno za námi. V současnosti dochází díky dotacím a aktivitě státních orgánů i spolků k záchraně a renovaci řady kapliček a křížků při cestách, v polích i v obcích a městech. Také ve Vimperku jsme svědky záchrany velkých i malých památek minulosti a všichni máme možnost prožívat jejich obrodu.

Na svoji záchranu čeká také nenápadná kaple nad Vimperkem, která svými slepými okny hledí na naše město. Brantlův dvůr – Brantelhof a vedle stojící Rippelhof patřily k mnoha šumavským dvorům a dvorcům obklopených lesy, loukami a poli. Každý z nich byl samostatným světem odděleným od větších vesnic a měst. Dvory mnohde zanikly a zůstala jen jejich jména na starých mapách. Tak také naše kaplička je poprvé svým symbolem označena na mapě z roku 1929. Nabízí se řada otázek, na které snad budeme při hledání a studiu historických a archivních dokumentů nacházet odpovědi.

Tolik k pohledu do minulosti. Ještě před dvěma desítkami let byla statika malé stavby relativně v pořádku. Stropy držely pohromadě. Malá klenba oddělující předsíň nebyla porušena, dnes její stav odrazuje návštěvníka od vstupu do interiéru. Na starších fotografiích je patrná také bleděmodrá malba s hvězdami na stěnách a stropu. Tento zdobný prvek se často opakuje v kaplích i výklenkových kapličkách nejen na Šumavě.

Co napsat na závěr tohoto malého fejetonu, který si nečiní nárok na to, aby byl odbornou zprávou? Zachraňme kapli na Brantlově dvoře. Po její případné demolici by opět zůstalo jedno prázdné místo jako připomínka neúcty a lhostejnosti k naší minulosti. Kaplička nám pak bude vyprávět příběh lidí, kteří ji postavili, vyzdobili a snad i zasvětili neznámému patronu.

Mgr. V. Fridrichová Kunešová