Iniciátor petice Petr Martan seznámil premiéra s tím, že petenti souhlasí s vyhlášením 28 % přírodních zón, ale nesouhlasí s 25 % přírodě blízkých zón, kde také nelze provádět účinná opatření proti kůrovci a v důsledku toho by uschlo cca 6 000 ha lesů v NP Šumava. Premiér vyjádřil údiv nad návrhy a postoji ministra Brabce, který se části jednání zúčastnil telefonicky a nehodlá ustoupit.

Přijetí na úřadu vlády se zúčastnila také hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská a premiérovi tlumočila usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje, které: "Nesouhlasí s návrhem vymezení zón ochrany přírody a s projednávaným návrhem vymezení klidových území v NP Šumava." Hejtmanka sdělila premiérovi, že on je pro ni poslední nadějí, který by mohl zastavit návrh zonace a následné uschnutí dalších tisíců hektarů lesů na Šumavě.

Obsah petice se dotýká také celého území České republiky, kde probíhá chřadnutí lesů suchem a kůrovcová kalamita. K řešení této katastrofy a v boji se suchem může přispět také zastavení stále se zvyšujících naivních požadavků ochrany přírody.

Petenti žádají Vládu ČR, aby svým usnesením:

- Odmítla vyhlášení zóny přírodě blízké v Národním parku Šumava, jako opatření v rámci boje se suchem.

- Vyhlásila moratorium - odklad - na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20% do doby, kdy se v celé ČR zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením.

Ministr Brabec je "žába na prameni" v boji se suchem

Premiér Babiš a ministr zemědělství Toman slibují řadu opatření a projektů na zadržování vody a zvyšování retenční schopnosti krajiny. Jde o dlouhodobě realizovatelné stavby i stavby s okamžitým efektem, jako jsou rybníky do 2 hektarů velikosti. S předáním petice P. Martan premiéra upozornil, že ochrana přírody je u nás tak přebujelá, že dle dosavadní zkušenosti můžeme očekávat, že dvě třetiny navrhovaných projektů nebude realizováno z důvodu zamítnutí ochranou přírody. Požadavek petentů na zmíněné moratorium je řešení, které by nestálo ani korunu.

Jen zelené a vzrostlé lesy mají plnou schopnost zadržovat vodu. Proto vznikla petice, která odmítá v NP Šumava vyhlásit zónu přírodě blízkou na rozloze 25 % jejího území. Tisíce hektarů lesů doposud zadržujících vodu by se změnily a dalších 60 let by zcela neplnily vodohospodářskou a klimatickou funkci.

Petr Martan, Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s