Pekání vajíček nebo sekání korunou je tradice, kterou si po léta drží Prachatičtí. V rámci České republiky se jedná o jedinečnou tradici, která má kořeny hluboko v historii. „Od nepaměti byly velikonoční svátky oslavovány, a to i v dobách pohanských," říká ředitel Prachatického muzea Pavel Fencl. Podle jeho slov se pak různé hry s vajíčky datují až do středověku, a to po celé Evropě. Patřilo k nic nejen barvení a zdobení vajíček, z nichž se postupem let stalo až umělecké zdobení kraslic, ale i různé soutěžení, jako bylo koulení vajec, pekání nebo sekání.


„To, že se pekání v Prachaticích udrželo až do dnešních dob, je rarita. Koncem devatenáctého století to totiž bylo poměrně běžné na území celé České republiky. V ostatních regionech ale postupně tyto hry zanikly, zůstaly jen koledy nebo pomlázky. Proč se ale udrželo zrovna v Prachaticích, to je těžké odhadovat," uvedl Pavel Fencl.


Podle jeho slov se zvyky mění nejen v rámci republiky, ale i v regionech. „Například na Lhenicku není pomlázka a švihání. Tam se chodí hrkat, takže například v Jámě už ve čtyři hodiny ráno děti hrkají u chalup a dokud se v domě nerozsvítí, hrkají vytrvale dál. V neděli se pak chodí na koledu. Zajímavostí je, že ještě před dvaceti nebo pětadvaceti lety byla tato tradice čistě klučičí záležitostí, postupně se přidávají i děvčata," popisuje jeden z krajových zvyků ředitel Prachatického muzea.


Zatím co v minulosti řehtáči dostávali od hospodyně především vajíčka a podle bohatství pak třeba korunu nebo upečenou buchtu, dnes už si přijdou na pěkné kapesné. „U nás není zvykem to, co je rozšířeno v západních Čechách a je typické pro Moravu, a to polévání vodou," dodal ředitel.