Jak dlouho se již věnujete práci s dětmi? A čím vás obohacuje?
Prakticky od základní školy, kdy jsem už v osmé třídě pomáhal vést jeden z oddílů Mladých ochránců přírody při ZŠ Vodňanská. Tehdy jsem pracoval jako instruktor. To znamená, že již někdy od roku 1979. Od té doby s dětmi pracuji nepřetržitě – buď jako profesionál, nebo dobrovolník.

Mění se nějak priority dětí? Co je v současnosti největším „hitem“ v nabídce DDM?
Každé období s sebou přináší trendové aktivity mezi dětmi a mládeží. V současné době to jsou v Prachaticích bezesporu taneční zájmové kroužky, v Netolicích „skupinové skákání přes švihadlo“ a ve Vimperku keramické kroužky. Vždy velmi záleží na osobnosti pedagoga, jak dokáže děti zaujmout a získat. Práci s dětmi považuji svým způsobem za divadlo jednoho herce, kdy je vaším úkolem zaujmout diváka, získat jej na svou stranu a vtáhnout do děje. Týmová spolupráce pedagogů je také velmi důležitá.

A co je naopak největším „propadákem“? Předpokládám, že včelařský kroužek…
Slovo propadák nemám moc rád. Jsou kroužky, o které je velký zájem, a kroužky, které nemají tolik zájemců, nebo se také neotevřou. DDM dává do své nabídky co nejvíce aktivit, pokud pro ně má odborníky, proto, aby si děti mohly vybrat. Odpověď jedné z maminek mluví za všechno: „Jsem ráda, že otevíráte tak širokou nabídku. Naše dcera není moc tanečně nadaná a přesto jsme našli kroužky, které ji zaujaly.“

Snažíte se ty nepopulární nějak propagovat?
Na předchozí otázku – včelařský kroužek se opravdu dlouhodobě nedaří otevřít. Proto zajišťuje vedoucí oddělení každoročně několik přednášek o včelách – a na tyto přednášky chodí i zájemci z řad dospělých.

V posledních letech je hojně využívaný Prázdninový pas. Kolik dětí ho v průměru navštěvuje? Máte na něj nějaké pozitivní ohlasy ze strany rodičů?
Do prázdninového pasu se zapojujeme společně s řadou organizací v Prachaticích. My do něho nabízíme aktivity organizované ve sportovním areálu DDM. Pravidelně se na jednotlivých akcích schází více než deset zájemců. Naším hlavním posláním o prázdninách je zajistit letní tábory, o které je každoročně velký zájem a zúčastňuje se jich pravidelně přes 500 zájemců. Velký zájem je o příměstské tábory, které organizujeme celý srpen, v červnu nabízíme pobytové tábory mimo Prachatice.

Výuka dětí formou kroužku nebo hry je velice důležitá. Jak jí v současnosti stát podporuje?
Činnost v domech dětí a mládeže je zakotvena v zákoně jako zájmové vzdělávání. Naší snahou je podporovat co nejkvalitněji děti a další zájemce v jejich zájmech. A protože je naše činnost takto zakotvena, podporuje stát DDM v celé republice finančními prostředky na mzdy. Provoz budov hradí částečně náš zřizovatel, Jihočeský kraj, a na veškerou činnost a část provozních nákladů získáváme prostředky z úplaty, grantů, sponzorských darů a vlastní výdělečné činnosti.

Máte ještě nějaký cíl, kterého byste chtěl v rámci DDM dosáhnout?
Cílů mám několik, ale prioritou je získat od státu majetek, ve kterém pracujeme v Prachaticích – jsme totiž v nájmu. A následně získat prostředky na obnovu sportovního areálu a upravit jej tak, aby se v zimně mohl využívat pro zimní sporty.

Jaké jsou vaše další zájmy?

Mám to štěstí, že má práce je zároveň mým koníčkem. Celým životem mě provází aktivity spojené s ochranou přírody. Mám rád i manuální práci, při které se skvěle relaxuje.

Kdo vás v pedagogické činnosti nejvíce ovlivnil?
Byla to celá řada vedoucích a pedagogů, nejvíce mě ale naučil Aleš Záveský, který byl mým učitelem a následně kolegou v CEV Dřípatka. Poděkování patří také Heleně Klimešové, která mi v roce 1993 umožnila vrátit se k dětem v CEV Dřípatka jako profesionál.