Od roku 2002 byla vybudována v rámci územní působnosti státního podniku Povodí Vltavy opatření na ochranu před povodněmi na 59 místech tam, kde se povodně vyskytují nejčastěji. Opatření na ochranu před povodněmi fungují jak ve velkých městech, tedy například v Praze, Českých Budějovicích a v Plzni, tak i v menších městech, jako například ve Veselí nad Lužnicí, v Plané nad Lužnicí, Soběslavi, Dráchově, Berouně, Králové Dvoře, Strakonicích, Písku, Zruči nad Sázavou, v Sázavě.

První vlna povodně 2002 v Kaplici.
Voda zatopila domy, zahrady, tábory. První vlna povodně 2002 udeřila na Kaplici

"Další opatření na ochranu před povodněmi jsme vybudovali na vodních dílech, se kterými náš podnik hospodaří (Lipno I, Lipno II, Římov, Novořecké hráze a Novořecké splavy, Hracholusky, Pilská v Brdech, Pilská ve Žďáru nad Sázavou, Suchomasty, Dráteník, Záskalská). Dále jsme vystavěli rovněž několik nových poldrů (suchých nádrží), jako například Poldr Chouzovy a suchou nádrž Bílsko," vyjmenoval Roldán.

Přečtěte si příběhy Jihočechů, kteří před velkou vodou utíkali, a u fotek zavzpomínejte, jak ničivé povodně v roce 2002 zpustošily náš kraj.
• ze 6. na 7. srpna spadlo např. v Pohorské vsi 278 mm srážek
• 8. srpna voda z Malše, Vltavy a menších toků zaplavila jihočeská města
• 9. srpna přestalo pršet, první vlna opadla
• 11. srpna znovu začalo silně pršet a 12. srpna přišla druhá, mnohem silnější vlna… Více k tématu ZDE.

Proinvestovali pět miliard

V rámci čtyř dosavadních etap programu s názvem Podpora prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství ČR, proinvestovalo Povodí Vltavy cca 4,9 miliardy korun, z toho téměř 580 milionů z vlastních zdrojů podniku. "Všechna tato opatření ochrání dohromady životy více než 111 000 obyvatel a majetek v hodnotě více než 5,4 miliardy.

Zdroj: Youtube

Koncem roku 2021 zahájilo Povodí Vltavy také výstavbu opatření na ochranu před povodněmi na vodním díle Orlík. "To spočívá ve výstavbě doplňkového bezpečnostního přelivu na pravé straně hráze, což bude znamenat posílení ochrany tohoto vodního díla před povodněmi, ale i protipovodňovou ochranu na dolním toku Vltavy," upozornil na nejnovější projekt.

Zdroj: Deník/ RedakceV současné době státní podnik připravuje podle mluvčího i opatření na ochranu před povodněmi v Lužci nad Vltavou, na Mehelnickém potoce v Písku, ve Volyni, v Klatovech – Luby, v Plavech, v Nýřanech, Dobřichovicích, Loděnici, v Kralupech nad Vltavou, a dále soubor opatření na Drnovém potoce.

A jak taková opatření fungují? Tady je pár příkladů toho, jak zafungovala protipovodňová opatření postavená po roce 2002, při poslední velké povodni roku 2013:
• Ochranná hráz Dýšina – Nová Huť, řeka Klabava (říční km 7,104-8,383) – K dokončení této stavby došlo prakticky současně s nástupem povodně v 6/2013. Dokončená linie levobřežní ochranné hráze v ohybu řeky Klabavy v délce 1 279 m efektivně zabránila rozlivům do chráněného území při celkem pěti povodňových vlnách. Maximálního průtoku dosáhla Klabava v průběhu čtvrté povodňové vlny v 8 hodin ráno dne 3. června 2013 při průtoku 140 m3/s, který odpovídá době opakování 20 let. V průběhu povodně byla ověřena správná funkce protipovodňového uzávěru (vrat) na brodu, částečně však došlo k průsakům na stavidlovém uzávěru situovaném v ochranné hrázi na konci odpadního kanálu od malé vodní elektrárny. Průběh povodně v červnu 2013 byl pro Klabavu velice netypický svou dlouhou dobou trvání, kdy hráze čelily zatížení úspěšně po řadu dní.
• Protipovodňová ochrana Jiráskova nábřeží v ulici Budivojova – Nový most, České Budějovice – Při povodních v roce 2013, kdy v Českých Budějovicích tekl ve Vltavě pod soutokem s Malší průtok cca 628 m3/s (50letá povodeň), se velmi osvědčilo zkapacitnění koryta řeky Vltavy dokončené v roce 2010, kdy došlo ke zvýšení kapacity koryta na průtok 909 m3/s, odpovídající stoleté vodě. Průtok, který by byl pro původní koryto zcela hraniční s rizikem lokálního přelití, byl v roce 2013 novým korytem proveden s bezpečnou rezervou tak, jak bylo projekčně navrženo. Doplňující protipovodňové opatření v této lokalitě, mobilní protipovodňová stěna na pravém břehu, byla při této povodni v předstihu postavena, nicméně díky kapacitnímu korytu k zatížení vůbec nedošlo.
• Zkapacitnění toku Blanice přírodě blízkým způsobem v intravilánu města Vlašim – Realizace tohoto opatření bylo zahájeno v březnu roku 2012, hotové dílo pak bylo dokončeno v dubnu 2014. Stavba protipovodňové ochrany se skládá z revitalizovaného koryta řeky Blanice, několika betonových a kamenných stěn, ze zemních hrází, mobilního hrazení prostupů zdí a několika dalších stavebních objektů.

Tato protipovodňová ochrana se dostala do funkce ještě před dokončením a předáním hotového díla, a to při povodni v roce 2013. Městem Vlašim tehdy protékala povodeň s dobou opakování 200–500 let. Protipovodňová ochrana města zafungovala i přes to, že dílo ještě nebylo zcela dokončeno, a bylo dimenzováno na stoletou povodeň + 30 cm rezervy.

I ne zcela dokončenou stavbou bylo zabráněno mnohem rozsáhlejším škodám na majetku a zároveň tato událost přispěla k pozitivnímu náhledu obyvatel na stavbu na ochranu před povodněmi ve městě. Jak je vidět na fotografii, zafungovala protipovodňová zeď na pravém břehu, která zabránila zaplavení objektů několika přilehlých rodinných domů a Domu dětí a mládeže Vlašim.

Zdroj: Youtube

Co se týká netechnických opatření, za uplynulých dvacet let byl dosažen velký pokrok v monitoringu říční sítě, intenzivně se pracuje na rozvoji předpovědí jednak počasí a jednak vlastních povodní. "Neustále se také prověřují a udržují aktuální organizačních opatření, jako jsou povodňové plány, hlásná povodňová služba, stanovení záplavových území a podobně," vysvětlil Hugo Roldán.

"Každá povodeň je jiná a povodním neumíme zabránit, ale snažíme se snížit jejich negativní dopady. V případě, že by se opakovala povodeň podobná té z roku 2002, zvládli bychom ji nejspíše s menšími škodami než tehdy, a to zejména proto, že máme lepší systém varování, a pak jistě také proto, že se vybudovala rozsáhlá povodňová ochrana právě tam (ale nejen tam), kdy ty povodně napáchaly největší škody a kde se často vyskytují," popsal detailněji.

Ničivé povodně roku 2002 ve Strakonicích.
Povodeň 2002 den po dni: Bylo 7. srpna a voda zaplavila jižní Čechy

Pokud by pršelo stejně jako v roce 2002, tak by průtoky a hladiny ve vodních tocích dosahovaly podobných velikostí. "Průtok Vltavy v Praze by v takovém případě nižší nebyl, takovou povodňovou vlnu Vltavská kaskáda snížit nedovede. Škody by ovšem byly menší, neboť právě ochrana Prahy je budována s ohledem na velikost povodně v roce 2002," uvedl dále mluvčí Povodí Vltavy.

Po povodni 2002 se uskutečnila celá řada simulací a posouzení od několika odborných institucí a bylo konstatováno, že manipulace na Vltavské kaskádě byly provedeny správně. "Pokud by byly zvoleny jinak, nemohly povodeň výrazněji ovlivnit," uzavřel celostátním příkladem.