Devět ze třinácti dětí, které letos od zápisu do první třídy odcházely s tím, že je nejspíše čeká odklad, mělo velké problémy s výslovností základních souhlásek.


S takovým množstvím dětí s vadou řeči se Petr Horálek, ředitel Základní školy ve Volarech, setkal za celou svou kariéru poprvé. „Je to veliký problém. Nejen že neumějí vyslovit R a Ř, ale dokonce ani základní písmena. Je to nový fenomén, děti neumějí mluvit, ale až do té míry, že komolí slova, nedokáží vyslovit vlastní jméno, není jim prakticky rozumět, přitom se jedná o děti ve věku šesti až sedmi let," pozastavil se ředitel základní školy nad jazykovou vybaveností části předškoláků.


Rodiče a děti mají sice šanci zlepšit výslovnost do konce května, kdy bude škola definitivně rozhodovat o tom, zda dítě do první třídy nastoupí, nebo ne, ale podle Petra Horálka to znamená intenzivní spolupráci s logopedem. Tu podle jeho slov rodiče zjevně podcenili či dokonce zanedbali. „My sice logopedku máme, ale ze strany rodičů nebyl zájem. Snad by se mohla situace zlepšit, pokud by byla logopedka přímo ve školce, ale tak jako tak suplujeme roli rodičů při výchově dětí. Je zjevné, že rodiče se svými dětmi vůbec nebo jen minimálně mluví. Rozhodně není možné ponechat vše jen na logopedovi, se kterým se dítě vidí jednou za dva týdny až měsíc. Role rodičů je v tomto případě jednoznačná," zdůraznil Petr Horálek.


Skutečnost, že předškolák není pro nástup do první třídy v čase zápisu dostatečně vyzrálý, není nijak výjimečná. „Dříve byly důvody pro odklad zejména v tom, že děti měly nejrůznější „dys" poruchy, popřípadě na tom byly hůře s jemnou motorikou, třeba neuměly držet tužku a podobně, nebo nebyly celkově pro nástup do základní školy vyzrálé. Nyní by sice děti věkově i jinak nástupu do první třídy odpovídaly, ale jejich mluva je natolik špatná, že je u nich doporučován odklad. Pokud by nastoupily, byly by ve škole nešťastné, jak se mohou učit číst, psát, když se v podstatě nedomluví s učitelkou," říká ředitel základní školy.


„Je to zásadní problém na straně rodičů. Víme, že i když navštěvovali logopeda, byly jejich návštěvy spíše sporadické, nebo s dětmi doma necvičili. Logopedka jim sice vysvětlí a řekne, co a jak by měli doma s dětmi procvičit, výsledek je prakticky nulový. Ale u zápisu rodiče svalují vinu na logopedku. U některých dětí je vidět, že se nejedná o chybu v posledním roce či dvou, ale že se s nimi nemluvilo doma od malička," dodal.


Jeho slova potvrdila i ředitelka Mateřské školy Volary Michaela Dědičová. „Vzhledem k tomu, že mám skoro šestnáctiletou praxi v mateřské škole, dá se říct, že tyto problémy se objevují delší dobu. Nicméně dřív to bylo o něco lepší v tom, že tu působila logopedka i přímo ve školce. Pro rodiče to bylo o něco jednodušší, ale tak jako tak vše závisí hlavně na rodičích, jak s dětmi komunikují, jak jsou důslední, jestli je sami opravují, když dítě něco špatně vyslovuje a podobně. Vím z vlastní zkušenosti, že to není jednoduché, ale je to nezbytné," tvrdí ředitelka volarské mateřské školy.


Také podle jejích slov jde zhoršení výslovnosti u dětí ruku v ruce s horší komunikací s dítětem v rodině. „Děti více sedí u televize, počítače nebo tabletu, než by mluvily s rodiči. Ti jim navíc i méně čtou. V mateřské škole si samozřejmě najdeme cestu, jak dětem porozumět, jak s nimi komunikovat, ale faktickou nápravu vad řeči dělat nesmíme. Můžeme rodičům doporučit, aby navštívili logopeda, poradit jim a nasměrovat je, ale to je vše," dodala.