Důvodem pro to byl návrh využít nabízenou dotaci z Úřadu vlády na podporu terénní práce zřízením místa romského terénního pracovníka. Žádost o dotaci již vedení města zaslalo a podle slov místostarostky Jaroslavy Martanové uspělo. „Po diskusi a dobrých zkušenostech s fungováním asistentů prevence kriminality jsme v radě města rozhodli, že by bylo dobré požádat o romského terénního pracovníka na dobu čtyř měsíců, i když to bude spíše jen na čtvrt roku. Mělo by se jednat o částečný úvazek s tím, že vykonávat by měl tuto službu pracovník místní charity," uvedla místostarostka. Podle předběžného vyjádření z Úřadu vlády obdrží město Vimperk dotaci ve výši zhruba 17,5 tisíce korun, z rozpočtu města pak bude pracovník hrazen částkou 7,5 tisíc korun. „To zahrnuje mzdové prostředky a jedno školení na celé období," doplnila Jaroslava Martanová.

Zastupitel Roman Hajník se zajímal, co to městu a jeho obyvatelům přinese. „Co se stane, až projekt skončí," dotázal se dál. Pokud by měl pro lepší zmapování romské komunity ve Vimperku terénní pracovník přínos, uvažovalo by město o jeho využití i v příštím roce na plný úvazek. „V domácím prostředí za přítomnosti asistentů prevence kriminality by přece jen lépe bylo možné proniknout do problémů, které rodina má celkově nebo s jednotlivými členy. Pokud problém neznáme, těžko ho můžeme řešit," podotkla v další odpovědi místostarostka.
Ta současně potvrdila, že při pochůzkách budou s terénním pracovníkem spolupracovat i asistenti prevence kriminality. „Setkáváme se s neznalostí a zásadními dezinformacemi uvnitř romské komunity. Stalo se nám u tří rodin s malými dětmi, které měly finanční problémy, že odmítly návrh pomoci se zadlužeností prostřednictvím odboru sociálních věcí s tím, že tam nepůjdou, protože by jim děti vzali," zdůraznila Jaroslava Martanová.

Romským terénním pracovníkem má být nová pracovnice Oblastní charity Vimperk. „Má patřičné vzdělání a u nás má zkušenosti jak s prací ambulantní, tak v terénu s touto komunitou. Je to nová pracovnice nezatížená předchozími spory mezi komunitou a naší službou," vysvětlila ředitelka oblastní charity Dana Marková. Přestože připustila, že od práce s romskou komunitou mnoho neočekává, myslí si, že je s ní potřeba neustále komunikovat. „Tuhle práci dělám od roku 2007 a jsem realista. Nějaké převratné změny není možné dokázat. Neumíme vyčíslit, kolik Romů si na základě práce terénního pracovníka najde práci, kolik z nich se přestane živit prostitucí nebo krást, to není možné očekávat. Očekávám, že terénní pracovník bude schopen do problematiky nahlédnout, chodit do rodin a snad trochu napomůžeme bezpečnost držet," dodala Dana Marková.

Ačkoliv k výsledku projektu převládala spíše skepse bez přehnaných nadějí, větší shoda panovala v názoru, že vše, co pomůže, je dobré. „Každá síla, která nám s touto problémovou komunitou pomůže, je dobrá a všechny získané informace jsou využitelné v další činnosti v prevenci kriminality," podotkl starosta Bohumil Petrášek.

Všichni diskutující se také shodují v jednom, odmítají přirovnání Vimperku ke Šluknovu. Romský terénní pracovník by měl tedy pomoci i tomu, aby se tak v budoucnu nestalo. „Je třeba tento krok vnímat jako pomoc všem obyvatelům města. Rozhodně to nebude tak, že budeme tuto skupinu obyvatel vodit za ručičku a vše za ně vyřizovat. Jde o to snažit se je naučit alespoň základní ekonomické gramotnosti, navést je na to, jak si shánět a najít práci. Hlavně chceme využít tuto možnost ke zmapování celé komunity a situace uvnitř ní, což se normálně úředníkům města nebo státní správy nedaří," doplnila místostarostka.

V závěrečném hlasování k tomuto bodu pro zřízení romského terénního pracovníka zvedlo ruku všech sedmnáct přítomných zastupitelů.