„Námi organizovaný pochod si klade za cíl uctít smrt nevinných žen a dívek, které byly nuceny účastnit se pochodu smrti v roce 1945, způsobem tomu odpovídajícím - tedy tím, že si každý účastník projde část trasy, kterou tyto ženy a dívky byly nuceny ujít a zastaví se na místech, kde umíraly,“ uvedl Jaroslav Nábělek z organizačního týmu pochodu.

Také v letošním roce, tedy při čtvrtém ročníku, byly na výběr 3 kategorie: EXTREME, která má svůj start v nočních hodinách a účastníci mají možnost volby vlastní trasy, kdy je důležité projít kontrolními stanovišti (jedná se o města Volary a Husinec) ve stanoveném čase, tedy do 24 hodin od startu. Odhadovaná délka trasy v této kategorii je 75 km. Kategorie WALKING byla určena těm, kteří chtějí podpořit myšlenku pochodu a aktivně se zúčastnit pochodu. Tato trasa měří zhruba 30 km a vede z Vimperku ne Boubín a zpět. Další možností je kategorie DOPROVOD – kdy účastníci jsou oficiálně vedeni jako absolventi kategorie, avšak nedostanou pamětní kříž, přesto stejně jako všichni ostatní přispívají na obnovu hřbitova ve Volarech.

Zdeněk Krejsa a Jiří Gabriel Kučera z Prachatic uctili památku žen z Pochodu smrti.Zdroj: Jiří Gabriel Kučera

KreBul, o. p. s., je od počátku partnerem pochodu. Právě knihou o pochodu smrti se autoři inspirovali a připravili trasu pochodu. A pracovníci a dobrovolníci KreBul, o.p.s. se v letošním roce již potřetí aktivně pochodu účastnili. V letošním roce se podruhé zapojili do kategorie EXTREME. Některé úseky šli ve stopách židovských žen: „Transport vyšel koncem ledna z koncentračního tábora Grünberg v Polsku. Postupně se dostal do dalších koncentračních táborů. Do Volar přišel počátkem května roku 1945. Odut pak téměř polovina žen pokračovala v pochodu směrem na Prachatice, kde u obce Cudrovice došlo k tragédii, při níž esesáci postříleli dvacet dva žen. Jejich ostatky převezli příslušníci wehrmachtu zpět do Volar a „uložili“ do společného hrobu na hnojišti u hospodářské usedlosti pod městským hřbitovem,“ shrnula Jaroslava Krejsová, autorka knihy „Přes Volary přešla smrt – pochod smrti očima pamětníků“.

Účastníci pochodu z KreBul, o.p.s. spolu s dalšími téměř 1100 lidmi mohli uctít památku těchto žen a poukázat na to, že nechceme válku, nechceme zažívat takové hrůzy a chceme zavřít dveře pro podobné těžké časy budoucím generacím.

KreBul, o. p. s. získá v letošním roce od organizátorů část finančních prostředků, výtěžku akce, a to na realizaci tří pomníčků ženám z pochodu smrti. Jmenovitě ve Volarech paní Halině Tenglerové, v Prachaticích paní Idě Vávrové a v Písku paní Renatě Dindové. Pomníčky zvané Stolpersteine, česky též Kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem a pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.
Tento pochod je součástí projektu Vzpomínka pro lidskost 2017, který realizuje KreBul, o.p.s. pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje a za finanční podpory Jihočeského kraje a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Jiří Gabriel Kučera, KreBul