Rodina však prožívala v době covidu těžké časy. “Covid nás velmi zasáhl, šetřili jsme jak jsme mohli. Dělali jsme si zásoby, pekli jsme chleby. Člověk nikam nechodil, jen na nákup a domů. Bylo to dlouhé, psychicky vyčerpávající. Jsme totiž zvyklí být pořád mezi lidmi,“ líčila pocity Jiřina Ranglová ve Stříbřeci, když pucovala pouťové atrakce.

Žena u kolotočů vyrostla, v dětství pobývala v Rusku. Do jižních Čech se přivdala. „Můj tatínek byl vedoucím provozovatelem lunaparku v Budějovicích, ale byla to zvláštní doba, tak se rozhodl jezdit do Ruska. Byl první, kdo takhle vyjel s poutí do Ruska,“ líčila Jiřina Ranglová.

Na dobu, kdy vyrůstala v ruské Soči ráda vzpomíná. „Pamatuji si, že jsme tam stáli třeba na jednom místě tři měsíce. Bylo to velké prostranství,“ vyprávěla žena s tím, že zde pobývala s rodinou do osmnácti let. „Začínala jsem u prémiové atrakce s názvem Rybolov. Zájemce si vytáhl tři rybičky a součet dával výhru,“ líčila s úsměvem paní Jiřina, kterou v Soči vzdělával český učitel.

V Čechách pracovala vždy u autodromu. „Jsem u autíček. Ale především, když někam přijedeme, mám na starost administrativu. Musím jednat s panem starostou, vyřídit připojení k elektřine a další,“ komentovala běžný kočovný život, kdy přejíždí z místa na místo. Lunapark Rangl se mimo Jindřichohradecka pohybuje na Pelhřimovsku. Tento týden navštěvuje rodina Třeboň, dále na sv. Jiří přijede pouť do Kamenice nad Lipou. Každý rok přijíždí i například do Kardašovy Řečice, Strmilova, Kunžaku i Jindřichova Hradce.

„Do Jindřichova Hradce jsme už měli jet, ale termín jsme posunuli. Louka byla hodně podmáčená, atrakce jsou těžké, a tak jsme se dohodli, že zde pouť posuneme,“ vysvětlila Jiřina Ranglová, proč město prozatím vynechali. „Ve Stříbřeci je každý rok malá pouť. Jsme tu jen s manželem. Jinak máme čtyři syny a jednu dceru. Všichni se drží v branži,“ dodala.

Kočovný život je prý velmi hektický. „Říkala jsem si občas, že s tím seknu, ale vždy jsem vydržela. Musíte se přizpůsobovat každodenním situacím. Třeba bouchne kolo, přestane hřát bojler nebo se musí pro nový kabel…Nikdy nevíte, co vám nový den přinese,“ poznamenala žena, která za svůj život nezažila tak těžkou dobu jako nyní. „Nepamatuji na tak zlé časy,“ shrnula Jiřina Ranglová, která moc ráda vaří. „Maminka mě k tomu vedla. Denně musím navařit, akorát v pondělí, když přijedeme na nové místo, tak dělám rychlovky," poznamenala.