V týdnu se proto ve Vimperku mimo starostů obcí, kterých se výstavba tunelu bude týkat, sešli s projektantem i ochranáři, hygiena, hasiči, armáda a ostatní subjekty, které mají k plánované stavbě co říci.

Rozdělena silnicí

„O zlepšení dopravní situace v obci se hovoří někdy od roku 1991 a nikde nejsou konkrétní výsledky. Nejenom že máme stále rozdělenu obec frekventovanou silnicí na půl a v zimě je mnohdy neprůjezdná, ale má to i důsledky, které si málokdo uvědomuje,“ uvedl, proč se do oživení projektu obec pustila, kubovohuťský starosta Zbyněk Klose.
Mezi největší komplikace patří podle jeho vyjádření například povinnost udržovat ochranné padesátimetrové pásmo na obě strany nejenom od stávající komunikace, ale rovněž v místech plánovaného tunelu, přičemž jeho trasa byla do dnešního dne víceméně pouze imaginární čarou v hlavách projektantů.
Dispoziční fond na základě projektu obce uvolnil více než 110 tisíc euro a další finance přišly od státu. Tedy dostatečný obnos na to, aby projekt získal konečnou podobu. Díky podrobnému rozpracování dokumentace se velká část ve studii uvedených materiálů dá rovnou použít v projektu.

Červená vede

Cílem čtvrtečního jednání bylo vybrat jednu či dvě varianty, které by se zpracovaly do fáze projektu a vychytat případné námitky všech zúčastněných stran. Jak z jednání vyplynulo, jednoznačně vyhrála takzvaná červená varianta, která je ovšem zároveň tou nejdražší. Nicméně se obešla bez zásadních výhrad a souhlasí s ní ochranáři.
„Varianta A2 počítá s nejdelším, přibližně dvoukilometrovým tunelem pod Kubovou Hutí. Jestliže kilometr silnice vyjde na zhruba 100 milionů korun, stejná délka tunelu je přibližně šest a půl krát dražší,“ představil nejdražší, ale zároveň k přírodě nejšetrnější variantu Zbyněk Klose.

Až za šest let

Spokojen je i starosta Horní Vltavice, katastru, jehož se dílo dotne nejvíce. Podle jeho vyjádření sice preferovali jinou variantu, která ale nebyla průchodná z hlediska ochrany přírody. Dnes přijatá varianta alespoň nezasahuje do území, kde by Vltavičtí rádi stavěli rodinné domky.
I když na čtvrtečním jednání došlo k poměrně zásadní shodě, jde jen o první krok. Podle odhadů by se mohlo začít stavět přibližně za šest či sedm let a celá stavba si vyžádá minimálně dva roky. Jenže, zda to všechno půjde tak, jak by si všichni přáli, závisí na vůli politiků a hlavně na investorovi.

Jaroslav Pulkrábek