Spor šumavských obcí a ministerstva životního prostředí o platnost Plánu péče o Národní park Šumava pokračuje. Ve středu zareagovaly obce na kasační stížnost MŽP, jíž se ministerstvo u Nejvyššího správního soudu dožaduje přiznání odkladného účinku rozsudku Městského soudu v Praze. Ten dal totiž v prosinci loňského roku za pravdu šumavským obcím, podle jejichž žaloby bylo schválení Plánu péče zvoleným postupem ministerstva nezákonným zásahem do jejich práv.


Městský soud v Praze svým rozsudkem současně uložil MŽP zrušit protokol Plánu péče, informovat o tom dotčené obce a kraje a přikázal ministerstvu Plán péče odstranit z Ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny a v neposlední řadě pokračovat v projednávání návrhu Plánu péče o Národní park Šumava na období 2014 až 2028, který byl schválen radou parku 20. června 2013.

Národní park bez Plánu péče

Jinak řečeno, Plán péče o NPŠ, který představil ministr životního prostředí Richard Brabec v dubnu loňského roku i přes kritiku obcí, že se jedná o jiný návrh, než který byl po měsíce trvajících jednání dohodnut s obcemi a schválen Radou parku, momentálně neplatí. A kdy bude mít Národní park Šumava opět platný Plán péče, to se v tuto chvíli netroufá nikdo odhadovat.


Podle ředitele Správy parku Pavla Hubeného je Plán péče platný do doby, než bude zrušen schvalovacím protokolem ministerstvo životního prostředí. „Městský soud v Praze rozhodl o tom, že MŽP má v nějaké době zahájit práce na ukončení platnosti současného plánu péče, ten by přestal platit fakticky v okamžiku, kdy bude ministerstvem zrušen a kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Což podle mého dosud nenastalo a domnívám se, že ministerstvo čeká na výsledek jednání Nejvyššího správního soudu ohledně podané kasační stížnosti a zda tím bude vyhověno odkladnému účinku. A na to má Nejvyšší správní soud určité lhůty, které mohu být delší, než jak ministerstvu stanovil Městský soud v Praze. Logiku by mělo vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu," domnívá se Pavel Hubený.


Neplatnost Plánu péče by podle jeho slov i dřívějšího vyjádření ministerstva životního prostředí nemělo mít přímý dopad na návštěvníky národního parku, ale spíše na provoz Správy parku a případně i na dotační projekty spojované s platným Plánem péče. „Je otázkou, jak dlouho by stav neplatnosti Plánu péče trval. Bude-li to v řádu týdnů, pak to Správě život příliš nezkomplikuje. Pokud by ale měl trvat měsíce, případně roky, pak je to komplikace značná, protože tím pádem bychom nemohli čerpat některé dotační peníze na managementy v území Národního parku Šumava," upozornil ředitel Správy.
Druhá věc podle něho je, že by Správa měla problémy i s lesními hospodářskými plány, pro které je plán péče závazným podkladem. „Myslím si, že to může mít určitý dopad i na běžné rozhodování v území, které by se následně řídilo výhradně zákonem. To by mohlo teoreticky vést ke zpřísnění a hlavně prodloužení některých rozhodnutí," dodal ředitel Správy parku.

Bez Plánu péče nemohou žádat o některé dotace

Podle jeho předpokladů by tak mohla Správa v letošním roce přijít o určitý objem prostředků z dotací na managementy péče například o bezlesí nebo speciální programy péče o krajinu a podobně. „A samozřejmě u dotačních titulů, kde je podmínkou schválení plánu péče, se nebudeme moci ucházet o dotační podporu. Kolika projektů by se to mohlo v letošním roce týkat, zatím není zřejmé, protože bude záležet i na nastavení dotačních titulů a jak bude podmíněno čerpání dotací. Z toho hlediska není neplatnost Plánu péče dobrá," dodal.


V tomto ohledu se s názorem Pavla Hubeného shoduje také jeho předchůdce ve funkci ředitele Správy Jiří Mánek. „Zásadní problém je v tom, pakliže Národní park Šumava nebude mít platný Plán péče, tak hrozí celá řada nepříjemností včetně finančních sankcí, nějakého jednání s EU a tak dále. Je to nepříjemné zejména pro ochranu přírody, protože Plán péče je základní koncepční dokument závazný pro Správu parku. Pakliže není v platnosti a běží celá řada evropských dotací, tak by se podle platných pravidel měly rozjeté dotace zastavit," domnívá se Jiří Mánek.


Národní park má podle jeho odhadů v současnosti rozjety projekty kolem sta milionů korun, možná i za víc. „Pokud se zastaví dotace, je to obrovská komplikace. V neposlední řadě byla celá řada jednání s komisí EU ohledně naturových i nenaturových posudcích. V současné době, kdyby neplatil Plán péče, obával bych se dalších jednání s evropskou komisí a možného zahájení přestupkového řízení ze strany evropské komise vůči ČR," podotkl bývalý ředitel Správy Jiří Mánek.


Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Many není vlastní Plán péče podstatou aktuálního sporu. „Plán péče vnímám jako trochu něco jiného, než samotný soudní spor, kde se obce ohradily ani ne vůči Plánu péče, ale spíše vůči procesu, jímž byl přijat. To je právo obcí a mne to jako člověka zodpovědného na MŽP za legislativu a výkon státní správy nijak nepohoršuje," uvedl náměstek Mana pro Prachatický deník minulý týden před konferencí Šumava na křižovatce s tím, že jeho vztah s obcemi se v tomto případě nijak zásadním způsobem nenarušil. „Jsme připraveni diskutovat s obcemi i o jejich představě jak dál, pokud bude muset ministerstvo životního prostředí respektovat rozhodnutí Městského soudu po dořešení kasační stížnosti. Chceme si s obcemi velmi detailně vyříkat, jak to bude probíhat z hlediska procesu. Opakuji ale, že se nyní nejedná o obsahu Plánu péče, ale procesu jeho schválení," podotkl náměstek ministra Vladimír Mana.

Na verdikt čekají všichni

Na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu teď čekají jak obce, tak ministerstvo životního prostředí. Předseda Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert ale neskrývá své obavy z rychlosti, jakou se nyní celá věc řeší. „V minulosti se žaloba na bývalého ministra životního prostředí táhla velmi dlouho. Naproti tomu kasační stížnost proti rozsudku městského soudu v Praze ze 12. prosince podalo ministerstvo 31. prosince a již 7. ledna jsme obdrželi vyrozumění z nejvyššího soudu o řízení o kasační stížnosti s tím, že máme dva týdny na vyjádření se. Podobné věci se řeší měsíce, tady to šlo hodně rychle. V každém případě věříme v nezávislost soudu," uvedl Antonín Schubert.


Současně se pozastavuje nad tím, že ministerstvo místo urychleného jednání s obcemi ohledně původně schváleného návrhu Plánu péče, zvolilo cestu obhajoby svého postupu kasační stížností. „Odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze je totiž napsáno tak pečlivě a přesně, že osobně jsem se domníval, že MŽP nenalezne k podání kasační stížnosti odvahu, ale naopak se bude snažit velmi rychle nalézt se šumavskými obcemi dohodu. V tomto směru naprosto zcela odkrylo MŽP karty a dalo na srozuměnou, co je vlastně za orgán, že mu vůbec nejde o dohodu," uvedl předseda Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert.

K čemu slouží Rada parku?

Jak vyplývá z kasační stížnosti (Její text má redakce Deníku k dispozici stejně jako vyjádření šumavských obcí. Pozn. autora), MŽP se opírá o právní názor, že obce nemohly být schválením Plánu péče zkráceny na svých zákonných právech, stejně jako to, že Rada parku nevystupuje v procesu přípravy a schvalování Plánu péče jako samostatný subjekt, při jehož činnosti by se měla uplatňovat práva obcí, ale jako součást Správy národního parku. Schválením Plánu péče tak obcím nevznikla žádná škoda a nebyly ani kráceny na svých právech. Ministerstvo tedy dle svého názoru postupovalo zcela v souladu se zákonem na ochranu přírody a krajiny.


S výkladem ministerstva ohledně pravomocí rady parku ve vztahu k Plánu péče ostře nesouhlasí její místopředseda Antonín Schubert. „Ze zákona jsou v Radě parku zástupci obcí a ty mohou do rady delegovat, koho chtějí na základě plné moci. V té chvíli se jedná o delegovaného zástupce obce a přebírá na sebe všechna práva a povinnosti zastupovaného, tedy obce. Jenomže pro MŽP se jedná jen o nějakého delegovaného člověka. Chápu, že člověk v pudu sebezáchovy dokáže udělat nestandardní kroky, ale ministerstvo musí být tím orgánem, které ukáže nejen v České republice, že dokáže dodržovat právo a zákon. Bohužel jsme svědky opačné situace, kdy MŽP je tím, kdo dokáže právo a zákony ohýbat podle toho, jaká je vůle aktuálního obsazení ministerstva od ministra přes náměstky a proto voláme po tom, že udělat obecný zákon a doprovodit ho pravidly, která si může změnit každý nový ministr, je situace, ve které se Šumava nachází dnes skoro čtvrt století. A je to situace, která nikam nevede," doplnil starosta Modravy Antonín Schubert.