Jankovský, děkan Lesnické a dřevařské fakulty MU Brno: " Pracovní povinnost v délce jednoho měsíce pro žáky a studenty všech typů škol na práce v lesnictví a v zemědělství jsou bláboly a hrubě nezodpovědný experiment." Děkan také odmítl výzvu Ministerstva zemědělství, aby studenti oborových vysokých škol v době koronavirového uzavření škol šli pracovat do lesa a polí. Pro děkana jde o otrockou práci a "je nemyslitelné, že by studenti bez potřebného profesního osvědčení pracovali při těžebních pracích." K tomu lze dodat, že tato práce je z hlediska živnostenského zákona považována za živnost volnou, tj. nevázanou na získání kvalifikace. Proto není důvod, aby si student lesnické fakulty nezkusil manuálně pracovat v těžbě dřeva.

Nejúčinějším způsobem, jak asanovat kůrovcem napadené stromy - je oloupání kůry. Jde o práci nekvalifikovanou a bez potřeby získání dovedností, kterou mohou dělat všichni od 18-ti let věku.

Hanák, prezident Svazu průmyslu: "Sklizeň jahod není důstojnou prací pro českého člověka". Našli by se ještě další obdobní autoři a veřejní činitelé, kteří jsou produktem krize vědomí současného "enviro-panevropského člověka". Důsledkem toho je školský zákon, který dovoluje nutit člověka do získání intelektuálních vědomostí, ale nedovoluje studujícího nutit k získávání zkušeností s manuální prací. A tak narostla nová generace mladých lidí, kteří mají vysoké vědomosti o ekologii, chtějí divočinu, odmítají chemii a plastové obaly a je chtějí nahrazovat papírovými (jako produkt hospodaření v lesích).

Školství zdeformovalo mládež tak, že se velký podíl z ní cítí více Evropany než-li Čechy; nevnímají krajinu jako živitelku, opovrhují hospodářem a nadřazují hodnotu bezzásahových lesů nad trvale udržitelné hospodaření v nich. Výsledkem dlouhodobého působení škol jsou změny ve vývoji vědomí dětí a mládeže směrem: ano - ochraně přírody a samovolným procesům a dosažení bezuhlíkové společnosti co nejdříve. Přitom rychlá obnova lesů je významný způsob pro ukládání uhlíku ve dřevě. Pracovní výchova pro tvorbu ekologického uvědomění je založena na získávání zkušeností s manuální prací v lese a na poli. Jen prací se zemí si lze uvědomit tu pravou sounáležitost se Zemí a životním prostředím.

Důsledky koronavirové krize jako příležitost k národní solidaritě

Jen v lesnictví bude na podzim scházet cca 20 000 sezónních pracovníků a v zemědělství ještě více. V ČR ani na podzim nebudou zahraniční dělníci na práci v lese a v zemědělství. Hrozí, že vykácené lesy nebudou obnoveny a zemědělské plodiny zůstanou na polích nesklizeny. Přibýváním neobnovených lesů se prohloubí sucho a nedostatek vody; z nedostatku manuálních pracovníků budou potraviny, zvláště ovoce a zelenina, za sociálně neúnosné ceny. Již se tak stalo: třešně zůstaly na stromech a jahody na polích, ceny zeleniny a ovoce vzrostly i o 100 %.

Pracovní povinnost pro mladé lidi není žádný totalitní prvek

Státní školy jsou 100 % financovány státem a daňovými poplatníky, soukromé školy o něco méně. Pracovat v tomto pohledu je věc veřejná a ne věc akademických svobod. V současné době má význam vlastenecký: jde o záchranu a obnovu lesů, jejichž veřejné užitky využívají všichni; jde o zajištění potravinové soběstačnosti ČR. Manuální práce mládeže v době ohrožení českého národa bude vychovávat k vlastenectví více, než dnes činí školy. Přes 180 neziskových organizací, které finančně podporuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) provádí ve školách ekologické programy. Výsledky jejich ekologického působení jsou anti-lesnické a anti-smrkové. Po působení "politických neziskovek" již všichni žáci a studenti ví, že kůrovec je přítel lesa, který pomáhá přeměňovat smrkové lesy na listnaté; lesnictví a hospodaření je negativní, ochrana přírody a národní parky jsou pozitivní.

Investor do ekologické výchovy je MŽP, které nabízí jako řešení k zastavení kalamity sucha a kůrovce zejména rady o obnově lesů a vznikání smíšených lesů. Tedy něco, co bude významné pro výskyt kůrovce za 50 a více let. Všichni by chtěli smíšené a strukturované lesy. Založení a dosažení takového ideálu je však několikanásobně pracnější, než opovrhovaný smrkový les. K tomu jsou potřeba zejména lidi na práci, kterou nikdo nechce dělat a Ukrajinci nebudou ani na podzim.

Petr Martan, poradce v lesnictví a životním prostředí, Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s., Čkyně