Pořádně ostrou diskuzi vyvolala mezi netolickými zastupiteli budoucnost kulturního domu. K vizím jednotlivých zastupitelů se nakonec přidala i diskuze veřejnosti, kterou musel poměrně rázně ukončit starosta města Vladimír Pešek, když se zvrhla v politické a historické hašteření.


Zastupitelé se sice dlouho snažili věcně argumentovat ke svým názorům, proč si kulturní dům nechat, nebo jej naopak prodat, ale když starosta města Vladimír Pešek mluvil o tom, že chce nechat přezkoumat postupy, které vedly k odsouhlasení prodeje bývalým vedením města, vystoupil opoziční zastupitel František Sklář. „Chtěl bych oficiálně požádat o svolání mimořádného zastupitelstva. Chtěl bych, abyste si připravili podklady, z nichž čerpáte, protože jste nám ani jednu ze skutečností, které tu zmiňujete, nebyli schopni připravit do materiálů k jednání. Chci, aby paní zapisovatelka přesně přepsala to, co řekl pan starosta, slovo od slova. Pokud máte, pane starosto, indicie o tom, že tu došlo k trestnému činu, vyzývám vás, abyste zítra šel na státní zastupitelství a podal trestní oznámení na neznámého pachatele," řekl František Sklář a vzápětí uvedl, že noví zastupitelé, kteří mají nadpoloviční většinu, prostě prodat kulturní dům nechtějí a o tom to celé jednání je.

Návštěva v Kulturním domě Netolice.
„Co bylo důvodem, že zastupitelstvo sice schválilo prodej, ale dvakrát neodsouhlasilo smlouvu o něm a bod vždy stáhlo," zeptal se netolický místostarosta Pavel Pilař. Podle Františka Skláře v jednom případě fakt, že nebyl na zastupitelstvu dostatečný počet zastupitelů, aby smlouvu kladně odhlasovali, a jak upřesnil tajemník úřadu Petr Kotrba, v druhém případě se otázkou kulturního domu zabývalo ministerstvo vnitra a do jeho verdiktu nechtěli zastupitelé nic kolem smlouvy projednávat.


Zatímco Petr Hošťálek odpovídal na dotazy zastupitelů a na rovinu řekl, že pro něho má budova cenu především jako střecha nad jeho expozicí, opoziční zastupitel Jan Kuliš upozornil, že už v roce 1991 zastupitelé usoudili, že provozovat kulturní dům je nad síly města. „A já se obávám, že se vracíme přesně tam, kde jsme v roce 1991 skončili," poznamenal.


„Město nemá prostory, zájem o ně by tu byl. Nabízí se přestěhovat sem knihovnu, Domeček, uzavřít nějaké partnerství. Prostor je to zajímavý. Lidé do stavby domu dali svoji práci, nadšení, někteří i svoje peníze," připomněla, že kulturní dům byl postaven v tak zvané Akci Z, radní Leona Bucharová. Podle ní je i otázkou, když procházela návrh smlouvy, že město má sice předkupní právo na budovu po dobu pěti let, ale je nutné počítat s tím, v jakém stavu je budova nyní a jakými úpravami by prošla. „Jsou tam třeba parkety a tak dále. Musíme přemýšlet, jestli bychom to dokázali odkoupit," upozornila.

Návštěva v Kulturním domě Netolice.
O další emoce se pak postaraly otázky ze strany Václava Hřebeka, který se na zasedání přišel podívat, a zeptal se přímo Petra Hošťálka, proč nepřijal některou z jiných nabídek, o nichž mluvil v minulosti. „Protože mi kulturní dům tady přijde pro moje záměry ideální. Základnu mám v Českých Budějovicích a dojíždět do Tábora je daleko," vysvětloval zájemce o koupi.


Na to už se Václav Hřebek začal mimo jiné zajímat i roli Jiřího Vlacha, který v září 2013 prezentoval zastupitelům vizi Muzea techniky společně s Petrem Hošťálkem. „Pan doktor Vlach je veteránista a při prezentaci záměru mi pomáhal. Pak jsme si upřesnili, že pokud dům získám, chci být jediným vlastníkem Muzea techniky," odpověděl Petr Hošťálek.


Václav Hřebek ale vyjádřil úvahu o tom, zda nebyl v této rovině spíše lobistou. „Já vám řeknu, že vám nerozumím. Pro mě tohle není politické a jak říkám celou dobu, pokud kulturní dům neprodáte, tak se v klidu rozloučím, podám si s vedením města ruku a půjdu dál. Pro mě to není pozemek nebo dům, ale střecha nad mojí expozicí," odpověděl i na tento dotaz Petr Hošťálek.

Návštěva v Kulturním domě Netolice.
Vzápětí se ale zvedl další z přítomných a chtěl vědět, co dělal Petr Hošťálek za bývalého režimu. O chvíli později už starosta tento směr diskuze ukončil a Petr Hoštálek zasedání opustil se slovy, že dokud se zastupitelé nesjednotí v tom, co vlastně chtějí, je pro něho zbytečné, aby na zasedání dojížděl.
Podle místostarosty Pavla Pilaře by město chtělo najít partnera, s nímž by mohlo spolupracovat. „Pokud to prodáme, ta auta už odtud nevyjedou a ztratíme prostor, který tu máme," uvedl.


Podle Leony Bucharové by město mohlo získat dotace a část případně pronajmout. Podle jejích slov se doba posunula i v rámci možností získávání dotací.


„My si musíme stanovit priority a uvědomit si, co vlastně od kulturního domu chceme, zda využívat a máme-li jinou alternativu takovémuto prostoru, a nebo získat finanční prostředky. Čtyři sta tisíc korun mi přijde neadekvátní i s ohledem na to, kolik se tam investovalo," uzavřel diskuzi místostarosta.

Z historie Kulturního domu:
Jak se střídali nájemníci:listopad 1987 až 23. 12 1993: Drobná provozovna Jiří Vlášek, nájemné nelze dohledat.
září 1989 až září 1991 byla v objektu také knihovna.
23. 12. 1993 až 30. 9. 1995: Kinokavárna, provozovatel Jindřich Havlík, Netolice, nájemné 140 tis. Kč ročně.
2. 10. 1995 až 31. 10. 1997: Božena Müllerová, Netolice, nájemné 80 tis. Kč ročně.
3. 11. 1997 až 9. 11. 1998: David Polanský, Protivín, nájemné 80 tis. Kč ročně, počátek devastace objektu.
25. 10. 31. 5. 2000: Vlastimil Jarolímek, České Budějovice, nájemné 20 tis. ročně.
31. 5. 2000 až 30. 4. 2007: Jan Panaite, Netolice, nájemné 20 tis. Kč ročně.
30. 5. 2008 až 7. 7. 2009: Josef Brůna, Lékařova Lhota, totální devastace objektu. Nájemné stanoveno na 96 tis. Kč ročně. Nájemné ve výši 81 tis. Kč neuhrazeno a výsledkem je probíhající exekuční řízení.
6. 5. 2010 až 31. 12. 2012: Petr Chval, Lišov, nájemné 120 tis. Kč. ročně. Nájem byl snížen na 10 tis. Kč, pronajímatel opravil přízemí sálu, sociální zařízení a topení.
31. 12. 2012: Ukončení provozu Kulturního domu v Netolicích.
podzim 2012 až jaro 2013: Město Netolice hledá nového nájemce.
jaro 2013: Netoličtí přemýšlejí o možné demolici objektu.
podzim 2013: Zastupitelé vyhlásili záměr objekt kulturního domu prodat. 25. 10. 2013 byl záměr vyvěšen, a to za účelem vzniku Muzea techniky Netolice.
léto 2014: 24. 6. zastupitelé odsouhlasili prodej pro Petra Hošťálka za 400 tis. Kč za účelem vzniku Muzea techniky Netolice. Kupní smlouva ale nikdy nebyla zastupiteli odsouhlasena.
Financování Kulturního domu:náklady na stavbu v roce 1987 byly: 6,391 mil. Kč
účetní zůstatková hodnota objektu ke dni 31. 12. 2013: 1,481 mil. Kč
Investice:2010 366.302 Kč
2011 681.720 Kč
2012 254.377 Kč
2013 4.879 Kč
Současný stav:napojení na obecní vodovod, kanalizaci a elektřinu, režijní náklady 40 tis. Kč ročně
bez napojení na vytápění