V loňském roce ukončený projekt Posílení a ochrana populace perlorodky říční v Národním parku Šumava v letech 2017 až 2022 byl zaměřený zejména na zvýšení počtu perlorodek v řece, sledování kvality prostředí a výběr vhodných míst pro výsadky. Pokračoval dlouhodobý monitoring chemismu a vodních makrofyt, sledovaly se zdroje znečištění a eroze v povodí nebo se vymýšlely se metody výběru vhodných lokalit pro vysazování perlorodek. „Vyprodukováno“ bylo více než půl miliónu jedinců perlorodek stáří 0+, to znamená perlorodek právě vypadlých ze žaber hostitelů. Vypuštěno do pečlivě vybraných míst v řece bylo přes 2000 jedinců ve věku od šesti do deseti let.

„To, že se získalo tolik maličkých perlorodek, ještě neznamená, že je vyhráno,“ brzdí nadšení z výsledků Eva Zelenková, hydrobioložka Správy NP Šumava. „Úmrtnost malých perlorodek je obrovská, a přestože se snažíme chránit je před různými nepříznivými vlivy v odchovných klíckách, tak když se dvě procenta opečovávaných perlorodek dožijí výsadkového věku, považujeme to za úspěch. Záleží na mnoha okolnostech, jsou roky příznivé i nepříznivé,“ vysvětluje. Teplá Vltava je unikátní čistá řeka, ve které se opakovaně prokázaly dobré podmínky i pro nejmladší a nejcitlivější stádia perlorodek, což z ní činí opravdu jednu z mála evropských řek, kde má perlorodka dlouhodobě šanci na přežití. Ale i ve spodní části řeky, ve spojené Vltavě je velký potenciál pro rychlý růst mladých perlorodek, ovšem přežívání je rozkolísané. V porovnání s předchozími údaji se početnost populace nemění, i když díky odchovům a výsadkům z let 1998 se až ze třetiny omladila.

Poměry v jednom místě říčního dna mohou být velmi rychle až skokově proměnlivé, a tak výběr tanovišť pro vysazování odchovaných perlorodek byl prováděn především expertně. "Jsou vlivy, které se jen velmi obtížně dají kvantifikovat,“ vysvětluje specialista na monitoring a ekologii perlorodky Jitka Horáčková. „Nejvhodnější úsek řeky pro perlorodky se nachází mezi ústím Volarského potoka a Doberskou lávkou a právě tam budou i v budoucnu směrovány výsadky. Je ovšem důležité provádět také následnou kontrolu vysazených perlorodek, abychom zjistili, jak se perlorodkám daří po velkých vodách nebo po zimě,“ upřesnila. Přetrvávající slabinou řeky je nedostatek pstružích hostitelů, i když Správa Národního parku už revitalizovala některé nevyhovující přítoky Teplé i Studené Vltavy, kromě jiného i za účelem podpory přirozeného rozmnožování pstruha. Situace v samotné řece se po opakovaném využití provizorní protimigrační bariéry u Pěkné také zlepšila. Z řeky zmizelo poměrně velké množství kaprovitých ryb, které každé jaro vytahovaly z Lipna. „Projekt protimigrační bariéry je v současné době ve fázi stavebního povolení a předpokládáme, že bariéru vybudujeme příští rok. Je to jeden z projektů Správy NPŠ, který by měl být financován z dotací," doplnil mluvčí Správy národního parku Šumava Jan Dvořák. Z Operačního program životní prostředí jsou peníze také na projekt Podpora populace perlorodky říční na Šumavě. Ten zahrnuje péči o perlorodky jak na Vltavě, tak na Blanici.

Vltava a perlorodka jsou rodinným stříbrem Šumavy, kterého je třeba si vážit a čas od času přeleštit, aby zářilo a dělalo radost všem, kdo se na ně podívá. „Vltava a perlorodka – rodinné stříbro Šumavy“ je také název odborného semináře a večerní besedy pro veřejnost. Tu připravuje Správa parku ve spolupráci s městem Volary 23. března v Radničním sále ve Volarech. „Kdysi jsem psala vzletný článek do časopisu Šumava o Teplé Vltavě. To bylo ještě před regulací splouvání a jmenoval se Teplá Vltava – rodinné stříbro Šumavy. V něm jsem se snažila popsat všechny krásy této nádherné řeky, její bohatost a jedinečnost. Nyní jsem použila téměř stejný název pro seminář a besedu, které shrnou vše, co víme o perlorodce ve Vltavě “ vysvětluje Eva Zelenková.