Na hraničním přechodu u Strážného na Prachaticku se dnes ráno vytvořila poměrně dlouhá kolona. Podle ohlasů pendelrů, které jsme oslovovali na jejich fb profilech a stránkách určených pro jejich poradenství, se zdržení pohybovalo zhruba od půl hodiny do hodiny a půl. V jednu chvíli sahala kolona zřejmě od přechodu až ke Strážnému, což je několik kilometrů.

V naprosté většině se ale shodují, že samotný přechod hranic probíhal bez problémů. Stačilo mít připravený občanský průkaz a potvrzení od zaměstnavatele o zaměstnání. Řada z nich ho přitom dostala od zaměstnavatele z jeho iniciativy. „Ohledně Arbeitsquigungu - ve čtvrtek na noční už na mě čekal připravený od zaměstnavatele. Holt v zemi císaře pána jsou o pár kroků před,“ řekl třeba Jáczint Bende z Vimperka, který pracuje v Rakousku.

Mezi pendlery se ale diskutuje i o případech pendlerů, kteří mají zaměstnavatele sice nedaleko hranic, ale jezdí na montáže po celém Německu a zůstali proto doma a hledají řešení, aby se neocitli bez příjmů třeba formou neschopenky. Do toho pak často vstupují i rodinné poměry a otázky například i toho, že přídavky na děti vyřídit v Německu často trvá i řadu měsíců. To, jestli mohou vyjet za hranice, řeší i osoby samostatně výdělečné činné, které mají zákazníky v Německu a potřebují tam vyvézt své výrobky. Řada věcí se tedy teprve vyjasňuje.

Opatření pro pendelry, aby mohli i nadále jezdit do Německa a Rakouska za prací, ale budí i kritiku. „Já jsem momentálně na neschopnosti s bolestmi zad, takže teď pro mne OK, ale až zase začnu jezdit, budu opravdu denně ve stresu, kde a kdy to můžu v Německu chytit. Na Moravě mají cca 100 nakažených, zavřou tam vesnice, v Německu jsou jich tisíce, ale lidi se tam do práce pustí. Já tomu opravdu nerozumím,“ uvedla pendlerka, která si nepřála zveřejnit své jméno. „Zaráží mě spíše výjimka právě pro nás, že můžeme vyjet a vrátit se, když většina nakažených jsou právě pendleři. Pro mě tedy potom to veškeré opatření je nepochopitelné, ba přímo zbytečné,“ dodala k tomu další.