Patří k sobě aneb Malý příběh přátelství z jednoho domova pro seniory

Právě toto zařízení jsem si na Boží hod vánoční vybral jako místo pro vánoční reportáž. Tou klientkou je Marie Fenclová. Je jí 93 let a v domově prožívá svoje osmé vánoce.

Marie Fenclová.Zdroj: Deník/Petr Škotko

"Když jsem přišla do domova, byla jsem ležák. Měla jsem za sebou těžkou operaci nohy, ale Hanička je moje sluníčko. Hodně si spolu povídáme, stará se o mne," říká stařenka, která sice musí k chůzi používat chodítko, ale jinak z ní přímo sálá elán a chuť do života. A to loni přečkala i covid, který zrovna v jejím věku znamenal velké nebezpečí.

VIDEO: Lidé přišli na náměstí poslouchat koledy a vánoční skladby

Její chuť do života potvrzuje také Hana Fuková. "Strašně miluje pohyb. Ze začátku jsme spolu sotva přešly chodbu, která má 60 metrů, a nyní ji dáme i 60 x za den," říká a na důkaz svých slov ukazuje poctivě vedené záznamy. "Velmi často si na Marušku vzpomenu i doma, když bych měla sama cvičit a nechce se mi. Je to moje motivace," dodává a ze vzájemného pohledu, který ty dvě na sebe upírají, je jasné, jak moc se navzájem potřebují.

Jak ale vlastně vypadá takový vánoční svátek v zařízení, kde končí životní pouť mnoha lidí? "Úplně běžně. Musíme dát našim uživatelům léky, uklidit jim, vyprat, připravit je na den i na noc. To, co nyní řeknu, se bude zdát trochu divné, ale domov pro seniory je takový vlastní svět. Ty, kteří v něm žijí, nezajímá inflace, politika, dohady nebo tahanice. Chtějí jen v klidu dožít na tomto světe," dodává. Podle ní to ale není vždy lehké. "Vidíte tady mnoho různých příběhů a ne všechny jsou hezké. Ale takový už život je," myslí si Hana Fuková.

Čokoládový ráj najdete v Drahonicích. Dává práci handicapovaným