Vašík je kluk jako každý jiný a sotva v červnu ukončil čtvrtou třídu, šel se svou kamarádkou ze sousedství k netolickému rybníku Mnich. První prázdninové koupání ale málem skončilo obrovskou tragédií. V nestřeženém okamžiku, kdy se Vašek šel ke břehu napít, začala se jeho 
o dva roky mladší kamarádka Monika topit.

Když se Vašek tehdy na břehu otočil, už viděl podle svého vyprávění nad hladinou jen Moničinu ruku. V té vteřině mu v hlavě proběhly všechny pokyny, které slýchá od starších kamarádů hasičů. „Neváhal jsem a rychle pro ni skočil. Nevím ani jak, ale podařilo se mi ji vytáhnout na břeh," vyprávěl včera ve škole Vašek Hošna z Netolic. Pak prý kamarádce dával pokyny jako zkušený záchranář. „Na břehu jsem Monice říkal, aby zhluboka dýchala," popisoval malý hrdina.

Rodiče Petra Zettnerová 
a Václav Hošna jsou na svého syna náležitě pyšní a včera, ač Vašek šel už do páté třídy, byli ve škole s ním. A ve třídě nechyběla ani malá sestra Kristýnka. Užili si chvíli, kdy dostal vyznamenání od netolického starosty Oldřicha Petráška. „Když mi příhodu vyprávěl, nejdřív jsem mu vynadala. Teď s odstupem času mě u srdíčka zahřeje, když ho ostatní chválí," zkonstatovala maminka Petra.

Václav Hošna

Malý dobrovolný hasič Vašek Hošna z Netolic včera nastoupil do páté třídy Základní školy 
v Netolicích. Dostal při té příležitosti vyznamenání od netolických radních za statečnost a odvahu. Kromě hasičského kroužku Vašek Hošna rád jezdí na kolečkových bruslích a rád vaří. Prý by v budoucnu chtěl být kuchařem.

Takových by mělo být víc

Nevím, co se odehrává v hlavě dítěte, které se během bezstarostného hraní dostane do situace, kdy jde o život. Je jedenáctiletý kluk schopný správně vyhodnotit okolnosti? Myslím, že mnohý dospělý by při krizové chvíli neuměl správně zareagovat. Páťák Vašek, o kterém jsem se dozvěděla teprve před pár týdny, je podle mého hrdina s velkým H. V momentu, kdy šlo jeho kamarádce o život, neváhal a zachoval se jako velký chlap. Nedivím se ani jeho rodičům, že mu zprvu pěkně „vyčinili". Hlavně jsem pyšná na to, že takoví malí hrdinové vůbec chodí po světě. V době, kdy se každý stará jen o ten svůj píseček a doprava či doleva se ani nepodívá, by takových Hrdinů totiž mohlo být víc. Vaškovi přeji, aby se s takovou situací už nemusel víckrát potkat. Dnes ale vím, že nebýt něho, psala bych o tragédii u rybníka Mnich. jana.vandlickova@denik.cz