Několikahektarová planina plná torz jabloní, které se rozhodla společnost vykácet. Jde o 10 hektarů z celkové plochy 59 hektarů.

Polská konkurence

Důvod je až moc prostý. „Nejsme schopni konkurovat dovozu jablek z Polska. Když k tomu připočteme podivnou zemědělskou politiku našeho státu, ekologické šílenství a smutný fakt, že nikdo nechce dělat rukama – už ani Ukrajinci ne – jinou možnost nemáme,“ říká předseda představenstva Ing. Vladimír Soukup. V oboru pracuje 30 let, hned od skončení vysoké školy.

Zatímco loni rostly ceny všeho možného, výkupní ceny ovoce se nepohnuly. „Spíše klesly,“ pokračuje Vladimír Soukup. Když začala válka na Ukrajině, Polsko ztratilo ruský trh. Začalo proto s dovozem jablek do Česka, a to velmi ovlivňuje místní ceny. "Jsou schopni k nám poslat jablka v cen 10 korun za kilogram a na to se nikdy nedostaneme. Běžně se pohybujeme kolem 20 korun za kilogram. Když je dáme za 15 korun, dostáváme se pod hranici nákladů,“ vypočítává ceny rábínský ovocnář.

Další ranou bylo samotné počasí. Oblast totiž zasáhly kroupy, takže cena jablek klesla na necelé tři koruny za kilogram.

Ekologie svazuje ruce

Ale aspektů, které ovlivňují ovocnářství jako takové, je mnohem víc. Svoji roli hraje i ekologie a velká medializace jejího vlivu. Evropská unie žije zaklínadlem green deal (Zelená dohoda pro Evropu, anglicky European Green Deal). „Jenže u nás v republice se to začalo dost razantně omezovat už dopředu. Nyní jsme v situaci, že jsou zakázané téměř všechny účinné látky a nemáme jablka čím ošetřit. Jenže bez toho už jablka, o které by byl zájem, nevypěstujete. Nemají barvu, vzhled ani chuť,“ říká Vladimír Soukup. Z tohoto důvodu už zlikvidovali všechny třešně. Mírnou útěchou pro vykácení 10 hektarů jabloní může být, že ovocnáři využili období, kdy tímto krokem nejsou ohrožené dotace, které by jinak museli vracet nebo za vyklučené stromy vysadit náhradu. Co ale bude na planině, kde kdysi stávaly jabloně, zatím jasné není.

Nejsou lidi

Samostatným bodem celé anabáze je člověk. Tedy dělník, který by sklízel ovoce. „Prostě nejsou. Dokonce už nechtějí tohle dělat ani Ukrajinci, kteří nám tady pomáhali,“ krčí rameny Vladimír Soukup.

Krok, který v Rábíně udělali, není ojedinělý. A neznamená ani, že by Rábíně skončilo ovocnářství. Ale jako varování funguje. Situace popsaná Vladimírem Soukupem panuje v celé republice, snad vyjma opravdu drobných sadařů. Ale i oni mohou brzy dojít ke stejnému rozhodnutí. Pokud tedy vláda nezačne podporovat „své“ zemědělce a bude jim namísto pomoci nařizovat nesmyslné regule, brzy uvidíme místo ovocných sadů kukuřici nebo řepku.

Zelená dohoda pro Evropu (anglicky European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Její cíle se týkají mnoha různých odvětví, včetně stavebnictví, biologické rozmanitosti, energetiky, dopravy a potravinářství.