Tomáš Dvořák, civilním povoláním stomatolog, se ve volném čase věnuje vodní záchranařině a potápění.Zdroj: archiv Tomáše DvořákaO prospěšnosti působení chladné vody na lidský organismus a pro zvyšování odolnosti vůči nachlazení a jiným chorobám je lidstvo obeznámeno již od nepaměti, zabývali se jím Sokrates, Seneca a mnozí další. Mezi novodobější propagátory patří nám známější německý farář Sebastian Kneipp či Vincenz Priessnitz. Na některých místech můžeme v přírodě narazit na plochými kameny podložené potůčky s chladnou vodou, tzv. Kneippovy chodníčky, ve kterých se lidé brouzdali bosýma nohama.

Otužování chladnou vodou má i dnes nezastupitelnou úlohu v přirozeném zvyšování odolnosti populace vůči mnohým chorobám. Rozhodně je to daleko přirozenější a také levnější proces než bezhlavý nákup různých předražených „zaručeně“ účinných přípravků v lékárně či na internetu.

Otužování působením chladu na organismus může mít mnoho forem, ale základem prospěšného a bezpečného otužování je a vždy bude postupnost, kdy průběžně navykáme naše lidské tělo na teplotní výkyvy a nutíme ho se na působení chladu přiměřeně adaptovat. Toto však v dnešní uspěchané době může být problém zejména u začátečníků, kteří by se rádi brzy chtěli vyrovnat svým zkušenějším kamarádům či vzorům, a zde mohou nastat počátky zdravotních potíží či úrazů nebo i jenom zklamání z neúspěchu. V dnešní době registrujeme množství různých zavádějících neodborných publikací či internetových stránek, kdy nám pak například běhají lidé za mrazu bez oblečení na Sněžku apod. Před těmito extrémy bych chtěl důrazně varovat, protože mohou vést k závažným úrazům a onemocněním.

Nejjednodušší začátek: méně se oblékat

Jako lidé nejsme všichni stejní a každý podle své konstituce a genetické vybavenosti vykazuje odlišnou schopnost vzdorovat chladu. Dobrou přípravou je však téměř každý člověk schopen tuto odolnost zvýšit. Chce to ale čas a nezdravě se nepoměřovat s ostatními, protože každý má svou cestu. Úplně nejjednodušší formou otužování je se postupně pokud možno co nejméně oblékat doma i v přírodě (tzv. vzdušné lázně) a celoročně vystavovat tělo teplotním výkyvům. Zbytečně nepřetápět svá obydlí. Vhodné je také odložit teplé ponožky a bačkory a chodit co nejvíce naboso i po chladnějších površích. Velice prospěšná je ranní 1-3 minutová studená sprcha či koupel. Těmito jednoduchými kroky můžeme postupně zvýšit odolnost našeho těla na působení chladu, což pro mnohé může být klidně naprosto dostačující cíl.

Pozor na diving reflex, může vést k zástavě srdce

Co se týče pobytu a dalšího otužování v chladné přírodní vodě (tzn. pod 12 °C), je třeba si uvědomit některá skrytá rizika. Bez průběžné adekvátní přípravy můžeme jako bezpečnostně únosný brát pobyt v chladné vodě tam, kde stačím, zhruba kolem 3 minut. Pro děti je akceptovatelný limit jedna minuta, protože jsou svou fyziognomií a proporcemi výrazně náchylnější k podchlazení. Plavání v takto chladné vodě se dětem vůbec nedoporučuje. Pro plavání ve vodě s teplotou pod 12 °C je důležité dodržet některá bezpečnostní pravidla. Při plavání totiž dochází k výrazně rychlejšímu úbytku tělesného tepla. Vždy je dobré plavat pod dozorem někoho, kdo je vám v případě nouze schopen pomoci. Nejlepší je plavat tak, abych mohl v každém okamžiku bezpečně vystoupit na břeh. V okamžiku nástupu výrazného třesu jakožto první známky podchlazení je dobré aktivitu ve vodě neprodleně ukončit. Rozhodně nezávodíme, kdo déle a kdo dál. Před plaváním je sice vhodné se mírně rozcvičit, ale rozhodně neprovádíme žádné silové cviky (kliky, dřepy s výskokem apod.) či náročnější běh, což by následně ve vodě mohlo vést k vyššímu riziku vzniku křečí. Ve vodě pak neděláme žádné prudké pohyby, které by mohly vést k poranění svalů či šlach. Před plaváním je důležité se trochu opláchnout a zejména řádně opláchnout obličej chladnou vodou, abychom předešli tzv. diving reflexu. Ten může v extrémním případě vést k srdeční zástavě.

Horká koupel po otužování může uškodit

Po plavání je důležité se rychle osušit, obléci a přiměřeným pohybem sám sebe zahřát. Rozhodně není dobré okamžitě vlézt do vyhřátého automobilu či přetopené místnosti. Už vůbec není rozumné hned po plavání použít horkou sprchu nebo dokonce koupel, kdy se z důvodu prudce roztažených cév může chladná krev z končetin rychle dostat do trupu a tím zvýšit podchlazení tělesného jádra se všemi negativními důsledky. V případě výskytu známek nastupujícího podchlazení je vhodné podat teplý nápoj. V případě, že mrzne, není dobré se dotýkat mokrými končetinami kovových madel a úchytů.

Do vody raději v neoprenu

Jako výrazně bezpečnější a tudíž vhodnější formu plavání ve studené vodě pro širokou veřejnost považujeme plavání v lehkém celotělovém plaveckém neoprenu s ploutvemi a eventuálně s maskou a šnorchlem. Nedochází k tak rychlým a mohutným ztrátám tělesného tepla, což nám umožní významně delší a bezpečnější plavání se zachováním všech vhodných vlivů na naše otužování a hlavně také radost z pohybu ve vodě, což samozřejmě zásadně přispívá k lepší pohodě a naší odolnosti.

Pro vážné zájemce o otužování a plavání ve studené vodě doporučuji odkazy www.zimni-plavani.info nebo www.otuzilci-cb.estranky.cz