Ale vraťme se ještě dál do doby, kdy se o výzdobě fasády teprve uvažovalo. S přestavbou domu se začalo 17. června 1901 a do zimy téhož roku byla zhruba dokončena. Stavební práce pokračovaly v následujícím roce, v němž požádal prachatický Sokol akademického malíře Ladislava Nováka z Prahy o provedení výzdoby průčelí. Ladislav Novák jejich žádosti vyhověl a ozdobil průčelí alegorickými postavami Síly a Nadšení. Kromě toho věnoval 100 K na výstavbu Národního domu.
Stavba byla dokončena v roce 1903 a dne 15. srpna se ve večerních hodinách konala slavnostní akademie. Jejími vzácnými hosty byli profesor Otakar Ševčík, jeho přítel a ctitel, virtuos houslový M. J. Press, profesor konzervatoře moravské filharmonie, dále Ševčíkův žák A. Wilhelmy, profesor královské konzervatoře v Dublinu, klavírista F. Souček z Prahy a České pěvecké kvarteto. M. J. Press přednesl dva skvělé houslové koncerty za doprovodu samotného Otakara Ševčíka. Členové pražského pěveckého kvarteta (Mikoláš, Černý, Novák, Svojsík) zahájili umělecký program „Hymnou Slovanů" a dále jej ještě obohatili dvě koncertní kvarteta, jeden sólový zpěv a jeden dvojzpěv. F. Souček přednesl své dvě klavírní skladby a zakončil program suitou „Bojem k Vítězství". Tyto umělecké výkony vzbudily nadšení a neutuchající potlesk.
Druhého dne po konání akademie byli uvítáni další hosté. Za silné četnické asistence pronesli slavnostní projevy zemský poslanec A. Kalina, zemský poslanec Dr. M. Stránský, za Národní jednotu Pošumavskou A. Hubka a F. Titěra, po nich promluvili delegáti místních spolků i delegáti národních korporací. Po společném obědě byla prohlídka města. Slavnost byla zakončena večer věnečkem, kde vyhrávala hudba řízená kapelníkem S. Šímou z Písku. Původně bylo požádáno Okresní hejtmanství v Prachaticích o povolení konání veřejného sokolského vystoupení v Prachaticích. Ale již 4. července 1903 Okresní hejtmanství je „vzhledem k nebezpečí pro veřejnou bezpečnost, pořádek a veřejné blaho" zakázalo podle zákona č. 135 ze dne 15. 11. 1867. A Okresní hejtmanství v Prachaticích také zakázalo hromadný výlet Sokola z Českých Budějovic, průvod i odpolední lidovou slavnost.
Slavnostní otevření Národního domu v Prachaticích, ve kterém v letech 1903 až 1906 působil se svou cizineckou kolonií známý český houslový virtuos Otakar Ševčík, bylo přesto velkým a nezapomenutelným svátkem prachatických Čechů.
Rok 1918 přinesl změny i do života v Prachaticích. Dne 18. prosince 1918 byla z kašny odstraněna mramorová busta císaře Josefa II. Ta byla na kašně od roku 1903, kdy starší socha Spravedlnosti z roku 1583 byla přenesena na Šibeniční vrch. Tento moment se stal podkladem ke škodolibé poznámce, že prachatická spravedlnost zemřela na šibenici.
V září 1919 získal prachatický Sokol koncesi na biograf. Téhož roku bylo usneseno upravit Národní dům tak, aby důstojněji reprezentoval české středisko. Na základě dalšího jednání bylo rozhodnuto o přestavbě Národního domu, která se měla uskutečnit podle plánů architekta Jar. Prokesche a bylo upuštěno od nákladných adaptací. V roce 1920 byla na úpravu Národního domu a zřízení biografu vypůjčena finanční částka ve výši 100 tisíc Kč. Celková přestavba si však vyžádala 229 tisíc Kč.
V roce 1923 se začalo hrát loutkové divadlo v malém sále Národního domu. V roce 1924 byla čelní strana Národního domu přemalována a dostala žlutý nátěr. S největší pravděpodobností tehdy zmizely starší obrazy Ladislava Nováka z roku 1903. V roce 1925 byla v Národním domě zřízena turistická noclehárna. Ještě dříve, v roce 1921, získal prachatický Sokol do nájmu na 25 let Knížecí dům.
Dne 28. května 1938 byla odhalena pamětní deska Otakara Ševčíka, která však během druhé světové války byla odstraněna. Po obsazení Prachatic německou armádou dostal Národní dům název Hnědý dům (Braunes Haus).
Po ukončení druhé světové války Národní dům sloužil pro umístění některých kanceláří a byl zde zřízen také biograf. Po velké opravě byl opět zahájen provoz v Národním domě 8. ledna 1966.
Václav Starý
