Starosta Prachatic Martin Malý odpovídá na otázky Deníku a vysvětluje, jak je možné město v příštích deseti letech změnit.

Když vezmeme vše, o čem se uvažuje, na co již studie jsou, nebo se teprve zpracovávají, namátkou rekonstrukce Malého náměstí, sjezdový areál Libín, ZTV Cvrčkov, modernizace krytého plaveckého bazénu, dokončení modernizace ulice Kasárenská včetně kruhového objezdu, knihovna, případně odkoupení bývalého OV KSČ, nemluvě o střelnici, letním kině a Štěpánčině parku, přestřelím, když řeknu, že by na to město potřebovalo minimálně čtyři sta milionů až půl miliardy?
Kdyby do toho byla zahrnuta i sjezdovka z Libína, bylo by to téměř dvakrát tolik. Ale je potřeba dodat, že jsme nikdy neříkali, že by sjezdovku stavělo a platilo město Prachatice. Vždy jsem si dával velký pozor, aby to takto nebylo řečeno. Z naší strany chceme pouze prověřit, zda by takový záměr byl možná dotáhnout do konce. Znamená to studii, dobrozdání od orgánů životního prostředí, které řekne, zda je to možné a pak za jakých podmínek, nebo to možné nebude. Jediné prostředky města, které bychom za sjezdovku utratily, by se týkaly různých studií, posudků, maximálně za projektovou dokumentaci, ale nic víc. Pak to bylo připraveno pro případného investora, který by o to projevil zájem.

Martin Malý
Jen ještě ke sjezdovce a případné studii či projektu. Nebyla by v tomto případě určitá paralela se studií zástavby pod bývalým škvárovým hřištěm, která existuje od roku 2001 a jak jste sám řekl, dnes není životaschopná? Nemůže nastat stejná situace i v případě sjezdovky, u které může trvat roky, než se najde vhodný investor a nakonec se zjistí, že podmínky, které platí teď, už platit nebudou a město de facto vyhodí peníze za všechny studie a vyjádření z okna?
V tomhle případě je postup jiný a snažím se vyvarovat chyb, ke kterým v minulosti došlo. Proto nejprve studie, která stojí čtyřicet tisíc korun, posudky, za které zaplatíme řádově desítky tisíc korun, vyjádření orgánu státní správy na úseku ochrany životního prostředí, zda je projekt realizovatelný, nebo ne, nestojí ani korunu. V té chvíli, když budeme vědět, že z pozice ochrany přírody nestojí nic v cestě a že je projekt velmi zajímavý, pak se všemi podklady můžeme vyjít ven a ptát se investorů, zda o to budou mít zájem, ať už by to byl sjezdový areál, nebo jen neméně zajímavá lanovka na vrchol Libína. A pokud by o to zájem byl a my budeme mít všechny potřebná povolení, pak je to okamžik pro jednání mezi městem a investorem na jasných podmínkách, aby v tom nezůstalo město viset s několikamilionovou investicí. To si neumím představit.


Co z toho, co tu zaznělo, ať už je to bytový výstavba, Malé náměstí, plavecký bazén, knihovna, dopravní situace ve městě, by mělo dostat prioritu?
Myslím si, že většina z toho je vše priorita pro další roky, je to určitý cílový stav, jak bychom si mohli představit Prachatice dejme tomu za deset let. Z minulosti víme, že štěstí přeje připraveným. Pokud bychom před časem neměli připraveny projektové dokumentace například na sběrný dvůr a kompostárnu, na rekonstrukci našich základních a mateřských škol, nebyli bychom schopni v minulém roce zrealizovat ani polovinu akcí. Ale protože jsme připraveni byli a sem let se pracovalo na sběrném dvoře a kompostárně a na školních budovách, kde jsme u všeho museli uhradit náklady za projekty dotažené až do podoby ke stavebnímu povolení, mohli jsme je vytáhnout a požádat o jedny z posledních dotací z evropských fondů. Je třeba říct, že jsme v minulosti se stejnými projekty byli opakovaně neúspěšní, neustále nám bylo sdělováno, že jsme nesplnili počet bodů, že jsou jinde na tom lépe a tak dále. Opakovaně jsme ale žádali, najednou se změnily podmínky, bylo potřeba urychleně vyčerpat prostředky evropských fondů a Prachatice byly připraveny a na všechno, co jsme žádali, jsme dotaci dostali. Takže si dovedu představit, že vyjma sjezdovky, kterou nechceme financovat z městského rozpočtu, budeme mít všechny ostatní akce, o kterých jsme mluvili, připraveny stejným způsobem. Je to vidět na příkladu zateplování panelových domů, se kterým současný IROP počítá. Původní dotace byly mezi patnácti až třiadvaceti procenty a najednou je ze strany státu dvojnásobná. Je patrné, že stát si uvědomuje, že takto malé dotace a nepříznivé podmínky nevzbuzují zájem a bude podmínky potřeba dodatečně upravit. Proto musíme být připraveni a neskuhrat na to, že podmínky nejsou momentálně pro město výhodné. To se ale může změnit, jako tomu bylo v případě škol, nebo i hokejbalového hřiště, o které jsme na dotaci žádali tuším také třikrát. Podle mého názoru je naší povinností mít představu a říct, jak by mělo naše město vypadat za deset let a co jsme pro to schopni udělat. A to s vědomím, že po roce 2022 budou finanční možnosti z evropských fondů výrazně omezeny, a to je za šest let.


Neřešme ne až tak optimistickou budoucnost. Zeptám se znovu, co z těchto projektů, by se podle vás do konce současného volebního období, což je rozhodně dříve, do podoby projektové dokumentace ke stavebnímu povolení?
Určitě by to měl být krytý plavecký bazén, letní kino, Malé náměstí.


V jaké fázi se nachází dokončení ulice Kasárenská včetně okružní křižovatky?
Tam máme projekt se stavebním povolením na první část v bývalých kasárnách, na druhou část se teprve dokončuje.


A to by tedy vše mělo být nejpozději do třetího čtvrtletí 2018 připraveno?
Ano, včetně projektových dokumentací dotažených do stavebního povolení. Věřím, že z toho, co jsme vyjmenovali, se alespoň část podaří zrealizovat. Mám na mysli krytý plavecký bazén. A pokud by město odkoupilo budovu bývalého OV KSČ, řešili bychom i novou knihovnu. I když na její projekt máme stavební povolení s využitím bývalé hasičské zbrojnice, ale nutno podotknout, že za sto milionů korun. Myslím si, že je reálné začít a dokončit některou z etap rekonstrukce krytého plaveckého bazénu, aby nebyl ohrožen jeho další provoz. Je jasné, že první na řadě jsou sítě, jako vzduchotechnika, voda, kanalizace a rozvody elektřiny. Je třeba počítat i s jeho dalším rozvojem, jak bylo schváleno v zastupitelstvu. Byl bych rád, pokud by se alespoň část z toho také povedla. Bude ale důležité zvážit, která z těch rozvojových etap by byla řešitelná jako první a s co nejmenšími náklady. A doufám, že nám vystačí čas řešit ještě letní kino. Je zřejmé, že tak velké projekty, jako je Malé náměstí, budeme rádi, když dotáhneme alespoň do fáze stavebního povolení.


A co z vyjmenovaného je naopak podle vašeho názoru zbytné?
Zbytné není nic, chceme udělat všechno.


Tomu se dá věřit, to by chtěl asi každý starosta, ale co podle vás opravdu může počkat?
Spíš odpovím, co počkat nemůže, to je jednoznačně krytý plavecký bazén. Ohrozit jeho využívání více než šedesáti tisíci zájemci tím, že ho zavřeme, jako je tomu v jiných městech, toho bych se nerad dožil.


Dokázal byste oželet rekonstrukci Malého náměstí?
To je zcela jistě záležitost, která je momentálně v současné podobě funkční a projekt jeho rekonstrukce může být zcela jistě upozaděn oproti právě plaveckému bazénu.


Nevadí vám, že už se Malému náměstí začíná mezi Prachatičáky říkat Malého náměstí?
Chápu, že někteří škarohlídi, nebo zástupci skupin, kterým se projekt nelíbí, to mohou znevažovat i tímto způsobem, ale to život přináší.


Ona se tak trochu tato slovní hříčka nabízí i vzhledem k urputnosti obhájit si tento projekt před veřejností.
Nemyslím si, že by to bylo urputné, podle mne to naopak prošlo velmi hladce.


Mimochodem, podařilo se pana architekta přesvědčit, aby ze studie vypustil objekt tržnice situovaný před hradby?
Ne, to zatím stále platí a nemyslím si, že by k ní byly nějaké většinové výhrady, alespoň jsem je nezaznamenal.


Nicméně vzhledem k tomu, že na hradbách nechalo město vytvořit venkovní fotogalerii, vzhledem ke snaze dostat Prachatice na seznam UNESCO, zrušit poslední a nejkrásnější výhled na hradební systém a kostel dostavbou nové budovy, asi není nejlepší krok, byť si pamatujeme, že v minulosti tu stával malý domek vážnice?
Nezaznamenal jsem, že by právě tato část studie měla větší skupinu odpůrců. Pokud si vzpomínám, tahle připomínka zazněla až téměř na závěr veřejného projednání studie Malého náměstí. Až když se řeklo, že do toho půjdeme, že k tomu nejsou výhrady, zvedla se jedna ruka s touto připomínkou. Že by malý přízemní objekt výhled změnil, to je pravda, sám jsem s projektantem na toto téma mluvil, ale krom té budovy tu budou ještě stromy, které by ovšem měly být zvoleny tak, aby nikdy nepřerostly do velké výšky. Je zpracována i vizualizace z různých pohledů, která byla představena i na zastupitelstvu a tuším třinácti hlasy z jedenadvaceti schváleno. Takže nemám pocit, že by to byl projekt tlačený o jeden hlas za každou cenu. Všechny připomínky, které zazněly, se všemi jsme se vypořádali, nebo na ně byl autor studie schopen odpovědět, ať už se týkal navrácení přechodu pro chodce do Zvolenské ulice u současné tržnice. Mimochodem důvod, proč se dělá dopravní průzkum, byl právě tento, jestli nedochází tím, že bude za sebou několik přechodů pro chodce ke zpomalení dopravy na takovou míru, aby se ulice zablokovala. Proto to řešíme.


Jednou z klíčových součástí záměru rekonstrukce Malého náměstí je právě řešení dopravní obslužnosti, která je asi nejpalčivější. Počítá se přitom v navrhovaném řešení s větším využíváním Žižkovy ulice. Už dnes je jasné, že nejen zde jsou velké problémy s parkováním, proto jsme se před nedávnem dotazovali na osud nevyužívaného likusáku v Žižkově ulici. Nedá se jít záměru alespoň s parkováním trochu dopředu, zlikvidovat likusák a alespoň dočasně zpevněním povrchu vytvořit možná patnáct až dvacet nových parkovacích míst?
Je to jedna z možností, je vidět, že pokud se s Malým náměstím začne, nebude to dříve, než v příštím volebním období. Mysleli jsme si, že to půjde rychleji a budeme schopni stavbu spustit někdy v roce 2018 a pak bychom objekt využili jako zázemí pro stavební firmu.


Pokud ale za této situace likusák zbouráte, pak do zahájení rekonstrukce dočasně vytvoříte nová parkovací místa, která sice omezí stavba, ale následně vzniknou již plnohodnotná?
Je to jedna z možností, poznamenám si to, protože to není špatný podnět.