Prachatickému deníku to potvrdil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Působení orgánů ministerstva vnitra a obrany neovlivníme. V takových případech není potřeba ani udělení výjimky, to je stanoveno přímo v zákoně,“ uvedl Pavel Hubený.

Na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava leží státní hranice s Rakouskem a SRN, přičemž zhruba jednu třetinu celkové délky zabírá hranice s Rakouskem, zbylou část pak tvoří hranice se SRN. Po celé její délce je celkem pět oficiálních hraničních přechodů pro motorová vozidla počínaje od Lipna dvěma přechody s Rakouskem Přední Výtoň – Guglwald a Zadní Zvonková – Schöneben, a následně na hranici se SRN Strážný – Philippsreut, Železná Ruda – Bayerich Eisenstein včetně jediného železničního hraničního přechodu Alžbětín až po přechod Svatá Kateřina – Rittsteig u Nýrska.

Nicméně vedle těchto pěti hraničních přechodů leží na státní hranici České republiky a Rakouska a SRN dalších 28 přechodových míst, mezi kterými je i několik, přes něž vede i asfaltová komunikace, jako například pod Plešným jezerem Rakouská cesta, Ježová – Iglbach na Schwarzenberském plavebním kanálu, Nové Údolí – Haidmühle na Stožecku, nedaleko Českých Žlebů přes Mechový potok Mlaka – Bischofsreut a dalších více než dvacet přechodových míst, která leží na turistických značených trasách. Pokud by se tedy uprchlíci dostali nepozorovaně na území České republiky, najít místo k překročení státní hranice z České republiky ať již do Rakouska nebo do SRN není problém, stačí k tomu jakákoliv turistická mapa dané oblasti.

Podle Pavla Hubeného zatím Správa parku neřešila aktuální situaci vzhledem k působení pracovníků informační a strážní služby v terénu, přestože by spolu s pracovníky jednotlivých územních pracovišť mohli být prvními, kteří se v oblasti národního parku s případnými migranty setkají. „Je sice pravda, že by naši zaměstnanci mohli být ti, kteří na jednotlivce nebo skupiny migrantů mohou narazit, ale zatím se tak nestalo, pokud vím. Nicméně informační a strážní služba není tím, kdo by měl takovou situaci řešit. Pokud by skutečně někdy podobná situace nastala, budou okamžitě kontaktovat Policii ČR,“ ubezpečil ředitel Správy NPŠ s tím, že dohled nad územím z hlediska ochrany státní hranice není primárním úkolem Správy parku a jejích pracovníků.

Ještě před několika lety sice existoval dohled na státní hranici minimálně v místech, kde byla turisty využívána místa pro přechod hranice a kde z obou stran státní hranice fungoval dohled minimálně v hlavní turistické sezoně. Po vstupu ČR do Schengenského prostoru ale i toto skončilo.

„V případě nutnosti by byla veškerá opatření v gesci ministerstva vnitra a obrany. Znamenalo by to i logistická opatření včetně vytvoření zázemí. Například na Strážném se nadále udržují objekty, které by mohly v případě nutnosti sloužit jako zázemí. Podobně je to i v případě některých objektů v majetku Správy, ať už se jedná o bývalé roty v Borových Ladech, případně ve Stožci,“ říká Pavel Hubený.