Ve Zbytinách bylo sice dva dny po Popeleční středě, ale nikdo si z toho nic nedělal. Počasí a zejména silný vítr ovlivnil začátek, kdy Rychtář masopustního průvodu musel ukecat šenkýřku, aby dveře své hospody otevřela a zde starostu Zbytin o právo masopustního veselí v obci požádat. Paní šenkýřka byla hodná a průvod plný barevných masek dovnitř pustila. V 10.15 hodin zaťukal Rychtář na dveře a starosta ne a ne přijít. Má zpoždění, to je normální neslo se hospůdkou. V 10.15 se dveře rozletěly a pan starosta přišel. Zaskočený Rychtář se rychle vzpamatoval a o právo masopustního průvodu v obci a přilehlých míst v Korytě a Blažejovicích provést žádal. „No to je těžké, máš zpoždění,“ říká starosta, ale to bylo způsobeno nehodou pojezdů a taky špatným počasím. „No když to tak omlouváš právo ti dávám. Proveď průvod obcí, od chalupy k chalupě, nezapomeň na Koryto a Blažejovice a k večeru se vraťte,“ dodal.

A tak se šlo i jelo a byla to jízda veselá, byť ji vládla šestice smutných Pierotů. Tragické postavy však ukázaly, že veselit se umí. Jenže vše bylo jinak, masopust ovládla Eržika místní cigánka, ta starostovi nandala za špatný úklid a se svými kamarádkami hned poplatek žádaly. A poněvadž u všeho nechyběl všudypřítomný policajt, tak se muselo platit nejen na radnici. Platili i občané, kde nepořádek byl a bylo toho hodně. No poněvadž ve Zbytinách i místech přilehlých jsou lidé hodní, tak nejenže platili zvesela, ale i masopustním napojili a nakrmili. U každé chaloupky sóličko bylo a do kroku průvodu hráli Písečtí blonďáci, které večer v sále společenském Veselý Filip.

Ladislav Beran