Podle televizního zpravodajství byl letošní duben nejchladnějším dubnem za posledních 80 let. Na postupu jara je to znát - hlavním projevem je zpožděné kvetení stromů. Na Moravě jak je obvyklé začínají stromy kvést dříve, což v tomto chladném roce není právě výhoda. Sadaři tam v chladných dubnových nocích zapalovali v sadech meruněk a mandloní vyhřívací svíce, aby ochránili již kvetoucí stromy před poškozením nočními mrazíky. V našich krajích ve stejné době byly stromy ještě ve stádiu klidu. A toto zpoždění bylo vlastně výhrou, protože později již není výskyt nočních mrazíků tak pravděpodobný.

Maraton kvetení započnou vždy trnkové keře, které jsou rozhozené všude na mezích, lukách i remízcích. Jindy ničím zajímavá křovíčka se náhle zaskví bělostnou barvou a svítí jako bílé obláčky rozhozené po krajině. Ne náhodou vydal bělčický rodák básník Ladislav Stehlík v roce 1936 sbírku Kvetoucí trnka, v níž oslavil naši jihočeskou krajinu. A postupně se přidávají ovocné stromy, nejdříve broskve, meruňky, švestky, blumy, třešně, pak i jabloně a hrušně a všechny zbývající druhy. Mezitím rozkvétají nejrůznější okrasné keře – střemcha, šeřík, a mnoho dalších, nakonec kvete ořech. Úchvatné obrazy na jaře nabízejí kvetoucí magnolie i sakury, okrasné třešně. V koruně kvetoucího stromu to hučí jako v úle, včelky mají napilno. Je to rušná dílna, v níž se rozhoduje o letošní úrodě.

Na svazích pod vrchem Kuřidlo v 30. letech rostly a v této roční době i kvetly třešňové sady. Bezpochyby to musela být veliká krása! Třeba ji zachytil i nějaký dobový snímek.

Rozkvetlé stromy zosobňují křehkou nádheru, z které se můžeme kochat jen pár dnů v roce, je to nejkrásnější projev jara, který uplyne tak rychle jako vítr rozfouká bělostné lístky na kvetoucím stromě. A pak to znovu zažijeme až zase za rok. Tak se vydejme na procházku rozkvetlou alejí a načerpejme si tu křehkou pomíjivou krásu do zásoby.

Jitka Pavlíková, Strakonice