Mezi více než třemi desítkami jihočeských obcí, které se tímto krokem připojily k tak zvané Druhé Zlínské výzvě, bylo i několik na Prachaticku. A zatímco první Zlínská výzva upozornila na nerovnost při rozdělování daní, ta aktuální se zaměřila na čerpání a přerozdělování peněz z dotací Evropské unie.

Podle starostů totiž obce k rozdělování peněz nepotřebují zbytnělý úřednický aparát a stohy papírů, aby věděly, kde a jak prostředky nejlépe využít. To je názor i starosty obce Křišťanov Martina Menšíka. „Za obec Křišťanov jsme se Druhou Zlínskou výzvu rozhodli podpořit, protože se rovněž domníváme, že příliš mnoho prostředků, které jdou z Evropské unie, se nevhodným způsobem přerozděluje. Aktuální výzva je v podstatě iniciativou, která chce apelovat na vládu, aby co nejvíce prostředků šlo přímo do obcí. Alespoň padesát, lépe šedesát procent těchto prostředků byly směrovány na obce nárokově a ne přes zkorumpovaný dotační systém," tvrdí Martin Menšík.

Dotace sice někdo musí zúřadovat, ale systém je podle starostů potřeba zjednodušit. „Seškrtat velké množství nejrůznějších opatření a podopatření, postarat se o zmenšení byrokracie. Například v Horních Rakousích se o jakoukoliv dotaci v jakémkoliv oboru žádá jedním formulářem, což je jeden list papíru, který se odevzdává na jediném úřadu, a tím je ministerstvo financí. To také žádost hodnotí a peníze buď přidělí, nebo ne. Projekt následně administruje a také kontroluje. Stačí na to všechno jeden formulář, jeden list papíru a jeden úřad. Pokud vím, administrace dotace trvá většinou od doby zažádání, zúřadování, realizace projektu vyplacení dotace jeden rok," uvedl příklad možného řešení Martin Menšík.

Starostové menších obcí se shodují v tom, že se postupně evropské dotace míjí účinkem pro malé obce, protože ve valné části putují jinam, než by právě malé obce potřebovaly. S tím souhlasí také starosta Strunkovic nad Blanicí Karel Matějka. Modrá cedule se včera objevila i při vjezdu do Strunkovic nad Blanicí. V hodnocení dotací jde ale Karel Matějka mnohem dál.  „Celé dotace jako takové jsou špatně. Tenhle systém deformuje veškeré aktivity a nabaluje se na ně spousta neefektivních firem, vytváří to prostor pro korupci, zatěžuje to obce a živí spoustu úředníků a nejrůznějších poradenských institucí. Je to něco, co by nemělo být v takové míře," domnívá se strunkovický starosta.

Jenomže systém dotací je a jen málokdo je nechce využít. „Dovedu si představit krajské dotace pro neziskové organizace, ale tohle je nesmyslný systém, který musí jednou zkrachovat. Ale když už ten systém je, máme jen dvě možnosti. Buď z něj budeme čerpat také, nebo se budeme chovat jako Mirek Dušín a čerpat nebudeme. Takže v tuto chvíli systém dotací také využíváme, ale na rovinu říkám, že se mi to nelíbí," tvrdí Karel Matějka.

Také podle jeho názoru by systému prospělo zeštíhlení byrokratické mašinérie. Pokud by mohly obce někde žádat přímo a odpadlo by přerozdělování, budou mít i větší šanci. Navíc potřeby obcí jsou mnohdy jiné, než potřeby a zájmy jiných žadatelů. Když se pak spojí všechno dohromady, logicky se vytvářejí různé tlaky, ROP je toho jasným důkazem a nyní je snaha o vytvoření dalšího zájmového území, které by mělo kopírovat území obcí s rozšířenou působností. To už mi přijde zcestné," dodal.