Jaké jsou v současné době hlavní cíle vašeho sdružení?
V roce 1967 byla vyhlášena školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou jako jedno z prvních zařízení svého druhu v Evropě. Sdružení Dřípatka vzniklo v roce 1991, následovalo Centrum ekologické výchovy Dřípatka. To se od svého vzniku zabývalo environmentální výchovou dětí a pedagogů. Občanské sdružení Dřípatka se zabývá především praktickou ochranou přírody. Snažíme se o realizaci managementů některých chráněných území na Prachaticku, zabýváme se tvorbou plánů péče o chráněná území, biologickou ochranou Městských lesů Prachatice nebo organizováním přednášek. V letech 2006 – 2007 se nám podařilo podílet se na realizaci klášterní zahrady v Hospici sv. Jana N. Neumanna, do projektu jsme zapojili i občany města Prachatice. Radikální změnu činnosti neplánujeme.

Pracujete u Lesů České Republiky, znamená to, že máte přírodu rád. Kam chodíte nejraději a kam byste pozval čtenáře? Máte nějakou oblíbenou lokalitu?
U Lesů ČR jsem začínal jako lesník mezi obcemi Ktiš a Skříněřov. Je to oblast s poměrně druhově pestrým složením dřevin a nachází se zde množství druhů ohrožených organizmů. Na malém prostoru je zde několik zaniklých vesnic. Takže z lesnického, ale i kulturně – historického hlediska je mi toto území velmi blízké. V současné době opravujeme křížovou cestu pod Ktišským vrchem. Asi nejoblíbenější je ale Boubín a veřejnosti nepřístupný Boubínský prales.

Jak jste vztah k přírodě získával a kdo vás k němu vedl?
V roce 1982 jsem začal navštěvovat kroužek Mladých ochránců přírody, který vedl pan učitel Aleš Záveský. Pravidelně, až třikrát týdně jsme na Prachaticku poznávali přírodu, ale také prováděli praktickou ochranu přírody a záchranu ohrožených organizmů z míst, která měla být nenávratně ovlivněna činností člověka. Takže k přírodě mě především přitáhl učitel Aleš Záveský a k praktické ochraně přírody Bohuslav Nauš.

Jak důležité je budovat vztah člověka k přírodě již ve věku dítěte? Myslíte si, že se v současné době nějak mění vztah člověka k přírodě obecně?
Je to velmi důležité, ale vztah vnímavého dospělého člověka se může měnit i třeba právě působením jeho dětí, které mohou domů přenést některé poznatky a zvyky, které se naučí ve škole nebo zájmovém útvaru. Typickým příkladem třídění odpadů.

Jste lesník a zabýváte se ochranou přírody. Nevylučuje se to? Například v otázce kůrovce na Šumavě se zdá, že tyto dva tábory stojí proti sobě. Já doufám že ne . . .
Tato otázka mě mrzí, protože svědčí o současném nesmyslném zařazení lesníka do role někoho, kdo je proti přírodě. Nevylučuje, právě naopak. Lesníkovou prioritou je aktivní činností vypěstovat nejen v hospodářském lese funkční a stabilní ekosystém. Myslím, že mám možnost získávat objektivní informace z obou stran a v otázce kůrovce na Šumavě se osobně přikláním k aktivnímu přístupu a ochraně porostů před nekontrolovatelně se šířícím působení lýkožrouta. Do diskuze by měly být zapojeny všechny strany – odborníci přírodovědného a lesnického zaměření, zástupci obcí i organizace působících na Šumavě.


Zbývá vám nějaký čas na koníčky? Čemu se věnujete?
Většinu volného času trávím s manželkou Petrou a dětmi Pavlem a Aničkou.
Rekreačně si zahraji fotbal. Mám rád divadlo, takže se těším na otevření toho v Prachaticích.