Téměř šest let usilovala starostka Borových Lad Jana Hrazánková o to, aby areál bývalé roty pohraniční stráže využila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.


Za tu dobu už slyšela řadu ujištění, že převod je na spadnutí a co všechno tam bude. Jak šel čas, přestávala všem těm ujišťováním věřit. A to i v souvislosti s odkládáním řešení podobného areálu v nedaleké Kvildě. Informace o tom, že areál před nedávnem skutečně získala Správa do svého majetku, je pro ni úleva.


Co říkáte převodu areálu bývalé roty na Správu parku?
Jsme rádi, že rotu má nyní Správa parku. Je tak trochu absurdní, že jsou starostové i Správa parku osočováni některými ekoaktivisty z toho, že se snaží otevřít Šumavu developerům, přitom obrovský areál roty si donedávna mohl koupit prakticky kdokoliv. Jedná se přitom o velmi lukrativní místo, proto jsme měli obavy, aby tam nakonec nevznikl nějaký developerský projekt. Divím se, že ekoaktivisté se nesnažili řešení tohoto problému pomoct.


Jak uvedl ředitel Jiří Mánek, bylo poměrně reálné, že tu vznikne ubytovna pro nepřizpůsobivé. Bylo to skutečně tak?
Musím říci, že jsem podobné informace také slyšela, že někdo měl zájem odkoupit rotu právě za takovým účelem. To by bylo docela katastrofální nejen pro Borová Lada, ale prakticky pro velkou část Šumavy. Jak lidé v obcích, tak návštěvníci by si nemohli být dostatečně jisti majetkem.


Správa parku garantuje, že převod bývalé roty znamená, že opustí sídlo lesní správy v Borových Ladech a nabídne objekt jako zbytný majetek k prodeji, pokud o něj neprojeví zájem jiná organizační složka státu. Bude obec usilovat o jeho odkoupení?
Obec Borová Lada nemá v tuto chvíli takové volné finanční prostředky i proto, že nás čekají významné dotační akce. Já ale doufám, že se podaří pro tento objekt najít jiné využití a že v něm vznikne speciální informační středisko, které v Borových Ladech citelně chybí. Jsou tu nově otevřené soví voliéry, je tu velmi známá pstruhová líheň, takže návštěvníky Borových Lad by bylo možno podrobněji informovat právě o těchto aktivitách i o životě v šumavských řekách nebo životě ptáků na Šumavě.


Nebylo by ale s informačními místy v Borových Ladech tak trochu přehuštěno?
Myslím si, že by k přehuštění nedošlo, protože každé z míst nabízí něco jiného. V sovích voliérách sice sovy fyzicky vidíte a tamní personál návštěvníky určitě informuje o tom, proč tam jsou a jak sovy žijí, ale samostatné středisko by mohlo návštěvníky informovat celkově o ptácích Šumavy. Totéž by se mohlo vázat k pstruhové líhni.


Správa parku má v souvislosti s využitím bývalé roty v Borových Ladech zhruba rok starou ideu zaměřenou na vzdělávání handicapovaných dětí. Je to podle vás dobrá myšlenka?
Mně by se to moc líbilo. Do Borových Lad jezdí každý rok poměrně hodně dětí ze škol v přírodě, ale nejsou tu prostory, kde by se jim nabídly ucelené informace o Šumavě. V regionu je sice několik informačních středisek, ale každé je zaměřeno na něco jiného. To, co zvažuje Správa parku pro handicapované děti, by bylo vynikající, protože právě ony mají pohyb po Šumavě komplikovanější a tam by se dozvěděly ucelené informace o minulosti, současnosti i budoucnosti národního parku na jednom místě. Takže za sebe říkám, že bych byla velmi ráda, kdyby v bývalé rotě něco podobného vzniklo.