„Z celkového počtu jsme společně s radním Lubošem Drenčenim dali stranou asi čtvrtinu a stanovili témata. K nim jsme pak přiřazovali jednotlivé historické pohlednice. Nakonec jich zůstalo šestatřicet a desítka na případnou výměnu, ke které pak skutečně v několika případech došlo," přiblížil regionální historik Roman Hajník práci na přípravě kalendáře, jehož obrazovou část tvoří téměř výhradně historické pohlednice. „Až na jednu výjimku, a tou je úvodní fotografie, kdy jsme použili původem soukromé foto. Pohlednice pocházejí z dob Rakouska – Uherska a první republiky. Nejmladší je z doby válečné, z roku 1940," doplnil informace Roman Hajník.

Nový vimperský kalendář je pro každý měsíc složen z trojice fotografií s tématy, jako jsou hotely, zámek, průmysl, ulice a podobně. Přímo ke konkrétnímu měsíci se pak vztahuje pouze zářijová návštěva císaře Františka Josefa I. a jediný zimní záběr je přiřazen k prosinci. Čistě s grafických důvodů jsou použity pouze pohlednice postavené na šířku. Jak podotkl Roman Hajník, kalendář je opatřen popisky a textem představujícím vimperské fotografy z doby vzniku snímků. Symbolické bylo i místo křtu. Vlčkova věž vimperského zámku je totiž nejstarší stavbou ve městě a pamatuje tak i onen oslavovaný rok 1263.

Jaroslav Pulkrábek