Na originálním a velmi emotivním hudebním doprovodu spolupracovala zpěvačka Lenka Dusilová s producentem Petrem Ostrouchovem. Za filmem stojí mnohaleté úsilí zaměstnanců národního parku o návrat vody do původních mokřadů. „Rádi bychom filmem přispěli do celospolečenské debaty týkající se častých období sucha nebo naopak povodní. Jedno z řešení těchto problémů totiž spočívá v oživení přirozených vodních spojení v krajině, potočních niv a mokřadů. Dalším důležitým prvkem je vysvětlit nastupující generaci, proč v Národním parku Šumava mokřady chráníme a ty poškozené se snažíme obnovit,“ říká Lukáš Linhart z Oddělení vod a mokřadů Správy NP Šumava.

Nový dokument se vymyká klasické formě dokumentů o přírodě. Vyprávěný příběh vody je poskládaný ze záběrů divokých šumavských mokřadů, archivních snímků z dob odvodňování a současné krajiny s vysušenými mokřady. Lenka Dusilová s Petrem Ostrouchovem nahrávali hudbu k filmu přímo při sledování původní obrazové stopy. Vzniklo tak skutečně originální dílo, ve kterém hovoří především obrazy přírody, podkreslené jemným hudebním doprovodem. Rozmanité záběry prací na obnově mokřadů, vzácných rostlin a zvířat popisují proces návratu vody a života do člověkem narušené krajiny. „Natočit některé záběry, které mají ve filmu třeba jen šest sekund, trvalo i dva týdny. Ve filmu jsou použity záběry zpomalené, časosběrné, makro, z dronu i snímky natočené pod vodou a vykreslující Šumavu v celé její kráse. Při natáčení jsem použil celkem jedenáct kamer, patnáct fotopastí na monitoring zvířat a pochopitelně profesionální drony. Celkem jsem strávil v terénu 160 dní a další čtyři měsíce postprodukcí ve studiu,“ popisuje zrod filmu Radek Plíhal, autor filmu a kameraman.

Třiapadesát fotografů se podílelo na výstavě, která je k vidění ve vimperské knihovně.
Fotoobrazy třiapadesáti autorů ukazují Šumavy v celé její kráse

Celý průběh natáčení byl koordinován také s botaniky, ornitology a zoology z národního parku tak, aby přítomnost filmaře měla minimální dopad na vzácné druhy. Některé typické a kriticky ohrožené druhy, jako například tetřívek obecný, byly z natáčení vyloučeny úplně. Přesto věříme, že se podařilo vytvořit film z prostředí Šumavy, jaký tu dlouho chyběl. „Voda oživuje Šumavu. Doslova určuje charizma přírody. Voda stojí za současným vzhledem celého pohoří, modelovala jeho tvary a její zdánlivě neviditelná činnost ani dnes neustává,“ dodal Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava.

„V novém filmu Radka Plíhala to pocítíte s mrazením v zádech. I onu prazvláštní roli člověka, který jako pilný mraveneček jednou odvodňuje, jindy zas zavodňuje… A i když tohle naše snažení trvá nějaká dvě staletí, velikost a síla přírody je stále přesahuje. Příroda prostě trvá dál,“ uzavírá.

Podle informací mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka bude film v následujících měsících promítán zejména žákům základních a středních škol v regionu, ale rovněž i na několika místech pro veřejnost.