Poslanci totiž ve třetím čtení schválili velkou novelu zákona 144 o ochraně přírody a krajiny. Pokud v dalším legislativním procesu projde návrh bez větších zásahů, nastanou změny ve všech národních parcích a především pak na Šumavě. Podle navržené novely se má NP Šumava více otevřít veřejnosti.

Novela, která ruší plošné zákazy vstupu mimo vyznačené cesty v nejchráněnějších zónách parků a pro ochranu místní přírody zavádí tak zvaná klidová území, otevře národní parky šetrnému turismu, výrazně zjednoduší a zpřehlední legislativu všech našich národních parků a posílí roli obcí v rozhodovacím procesu, například o zonaci parků, o regulaci vstupu do nich či možnostech rozvoje a turismu na území parků.

Pro Šumavu to znamená stabilitu

„Novela zákona výrazně zpřehlední a zjednoduší legislativu všech našich národních parků. Navíc ruší plošné zákazy vstupu mimo vyznačené cesty v prvních zónách a pro ochranu přírody zavádí tak zvaná klidová území. Ta nebudou svým rozsahem větší než současné první zóny. Omezení budou mít jen po určitou část roku, v další části budou moci být zpřístupněná. Národní parky se tak více otevřou turistům. Novela také zavádí 15leté moratorium na změnu zonace v národních parcích, což zajistí parkům stabilitu, a to zejména Šumavě. Díky zákonnému moratoriu bude zamezeno změnám v managementu ochrany přírody národních parků s každým novým příchozím ministrem či ředitelem parku. Novela zároveň nijak nerozšiřuje ani nezmenšuje současná bezzásahová území v Národním parku Šumava. Jsem rád, že poslanci zároveň odmítli většinu pozměňovacích návrhů, které MŽP nepodpořilo, a zákon tak odchází do Senátu bez zásadnějších změn. Zároveň ale prošel i návrh na tak zvanou nezcizitelnost státních pozemků na celém území národních parků, který jsme nepodpořili, protože to považujeme za nadbytečné zpřísnění stávající legislativy," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na rozdíl od něho nahlíží na poslanci schválený návrh novely spíše skepticky starosta Kvildy Václav Vostradovský. Podle jeho názoru, pokud se bude někde Šumava více otevírat turismu, bude spíše v jejích okrajových částech. „V žádném případě se to nebude týkat centrální části Národního parku Šumava," uvedl.

Otevřenost? Možná a ještě ne všude

„Všude se mluví a píše o větší otevřenosti Šumavy pro turisty, ale minimálně v centrální části Šumavy to není pravda. Když to vezmu na naše podmínky, jakmile se totiž podle novely zákona rozšíří bezzásahová území od Kvildy po Prameny Vltavy a na Bučinu, kde by do budoucna měl být les v bezzásahovém území, jednak se obáváme o ohrožení vodních zdrojů. Když se jede směrem na Modravu, zhruba dva kilometry odsud jsou hlavní studny a odtud skoro povrchově je potrubí vedeno téměř povrchově skryté ve slatích jen minimálně. Takže pokud by se les odkryl, o vodu přijdeme. A za druhé, jakmile se zmíněné území stane bezzásahovým, jakmile les uschne, není šance, aby se tam kdokoli dostal. V tuto chvíli se tedy bavíme o volném pohybu jen v místech, kde je to již dáno cestami a i to je otázkou, protože z období ministra Bursíka se nad Prameny Vltavy ponechalo zhruba pětihektarové území a od té doby se kůrovec rozšířil o další zhruba tři kilometry. Jestliže se tedy ponechá tak velké území bez zásahu, kůrovec se rozšíří i do míst, kde se bezzásahové území neplánuje a nikdo ho už nezastaví. To bude znamenat, že by se za pár let návštěvníci do této části Šumavy už vůbec nepodívali," varuje starosta Kvildy.

Vzhledem k současnému rozložení sil nedokáže odhadnout ani to, jakým způsobem se k novele zákona 114 postaví Senát. „I to je otázka. Shodou okolností jsme byli ve čtvrtek v Senátu, kde se projednávala petice Hnutí Duha Za dobrý zákon. Ve finále tam padaly připomínky ke zpracování a zadání petice. I já si přeji dobrý zákon, ale jde o zadání. Nakonec to dopadlo podle hesla, že se vlk nažral a koza zůstala celá. Senát řešil v souvislosti s peticí tři návrhy, nakonec prošel ten třetí a petici vzal pouze na vědomí, takže neřekl tak, ani tak a čekalo se, jak to dopadne v Poslanecké sněmovně. Odtud míří zákon po třetím čtení do Senátu, kde to nejspíše nebude tak jako v Poslanecké sněmovně jednoznačnější. I když dříve byli senátoři více nakloněni regionům, dnes je to tak půl na půl, takže těžko odhadovat, ale spíše už tomu nevěřím," dodal starosta Kvildy.

Šance, jak po dvaceti letech obrousit hrany

Optimističtěji vnímá postoupení novely zákona 114 dalšímu legislativnímu procesu Pavel Hubený, ředitel Správy Národního parku Šumava. „Mám z toho dobrý pocit. Od samého začátku říkám, že novela modernizuje zákon 114 na aktuální podmínky a jsem přesvědčený, že vytváří prostor pro ohlazení hran v Národním parku Šumava. Podle mne je to cesta k harmonizaci a slazení kroku s obcemi, podnikateli a třeba i s Hnutím Duha," věří ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.


Zákon ještě čeká další legislativní proces. „Bude to poměrně dlouhé a zatím nemá příliš cenu začít pracovat na dalších dokumentech ve vztahu k dalšímu fungování NP Šumava. Účinnost zákona je sice navržena od 1. června 2017, ale pořád musí novela projít Senátem a musí jej schválit prezident. Takže uvidíme, jak to dopadne. Nicméně od chvíle, kdy bude zákon v platnosti, nám začne nový maraton jednání. Budeme muset navrhnout nové zónování podle nového zákona 114. Určitou představu máme, ale tu musíme projednat s obcemi nejprve neformálně, pak formálně, následně se k tomu musí vyjádřit rada parku. To je skutečně běh na dlouhou trať. Rozhodně si nemyslím, že změny budou záležitostí rychlou," doplnil Pavel Hubený s tím, že novela umožní Správě přistopit z nového pohledu také k vymezení prvních zón. „My jsme měli rozpracovaných několik variant nové zonace, protož víme, že ta současná vyhlášená v roce 1995 už je přežilá a chceme ji jinak. Ale velkou komplikací pro rozšiřování první zóny je současně platný zákon 114, který počítal s tím, že první zóna bude automaticky nepřístupná. A tato komplikace by měla novelou padnout a budeme řešit zonaci v Národním parku Šumava zcela jinak, než jsme byli doposud zvyklí," doplnil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.


Obavy, že by novela zákona o ochraně přírody mohla nějak ovlivnit současné projednávání řady projektů Správy ze strany EIA, Pavel Hubený nemá. „Obojí se řeší po vlastní linii a každá řeší něco jiného. Novela zákona 114 hovoří o tom, že se území národního parku volně zpřístupňuje veřejnosti, to znamená, že každý může volně chodit, kde chce, ovšem mimo klidová území. A ta bude muset příslušná správa národního parku po projednání s regionem vyhlásit a umět si to zdůvodnit. To se týká volného průchodu. Pokud se týká záměrů, které necháváme nyní prověřit z hlediska EIA, jsou spíše investičního charakteru. Netýkají se zdaleka jen průchodnosti, ale spíše infrastruktury. Například Modrého sloupu se týká pouze vyznačení cesty vzhledem k území dotčenému populací tetřeva. A to bude muset být i při platnosti novely zákona 114 ošetřeno výjimkou. Máme nakročeno k tomu, abychom na Modrý sloup mohli vyznačit cestu a nedostali se do rozporu s ochranou tetřeva. Když to řeknu jednoduše, když Luzenské údolí nespadne do klidového území, návštěvníci budou moci po cestě volně procházet, ale vyznačení cesty nyní podléhá posuzování v rámci EIA," vysvětlil Pavel Hubený.