Vyplývá to ze zprávy, kterou připravil ekonomický odbor pro jednání volarských zastupitelů. Ti se materiálu, který by shrnul dosavadní výsledky privatizace, dožadovali poté, kdy se objevila další žádost nájemníků domu, nezařazeného na seznam privatizovaných objektů o odkoupení bytových jednotek. Jednomyslný názor zastupitelů pak byl žádosti nevyhovět s tím, že je potřeba nechat zpracovat podrobnější rozbor potřeb města v otázce bytového fondu.
„Neříkám neprodat ani prodat, ale počkat, až zpracujeme konečnou koncepci a zjistíme částku, kterou potřebujeme vybrat ročně z nájemného, abychom mohli udržovat bytový fond. Tím se nám stanoví podle metrů i počet bytů. Pak vybereme ty, které jsou pro nás nejvýhodnější,“ uvedl zastupitel Miroslav Řežábek.
Současné vedení města přitom šlo do další vlny privatizace s tím, že chtělo hlavně narovnat majetkové vztahy v domech, kde byly dříve prodány menší počty bytů a zbytek zůstal v majetku města. „Zásadou bylo neprodávat panelové domy, které patří do vlastnictví města a není v nich ustanoveno společenství vlastníků bytových jednotek. Tato koncepce pro aktuální vlnu privatizace byla naplněna, proto bych se přimlouval do této vlny již nezasahovat s novými podněty. Až bude zpracována další koncepce, můžeme zvažovat dál, co s majetkem města. To ale neznamená, že zájemci o privatizaci konkrétního domu nebudou moci být uspokojeni v příštích letech,“ uvedl místostarosta Robert Pročka.
Podle zastupitele Františka Krátkého by i v budoucnu mělo město zvažovat, co nabídne k prodeji. „Pokud jsme v privatizaci získali kolem patnácti milionů korun, měli bychom je zase vrátit zpět do bytového fondu. Bylo by dobré zpracovat podrobnější analýzu, abychom neprodali všechno to lepší a nezůstaly nám jen domy v horším stavu, na jejichž opravy budeme těžko shánět peníze,“ upozornil Krátký.
Podle starostky Martiny Pospíšilové byly do privatizace zahrnuty především domy s komplikovanějšími majetkoprávními vztahy, kde již z minulosti fungovala společenství vlastníků, nebo byly prodány jeden dva byty, či by do budoucna mohly znamenat pro městský rozpočet vyšší finanční zátěž. To se týká hlavně menších bytových domů s méně nájemníky, kde vybrané nájemné zdaleka nepokrývá možnosti na nutné opravy nebo jen prostou údržbu. Z přehledu výsledků aktuální vlny privatizace, který zastupitelé dostali ve svých materiálech, vyplývá, že celkový příjem z privatizace od roku 2008 činí 14,842 milionu korun. K prodeji přitom zbývá pouze 15 bytových jednotek z celkového počtu 146 původně nabízených k prodeji. U většiny z nich jsou byty nabízeny třetím osobám, ať už s úspěchem, nebo zatím bez úspěchu. Kompletně odprodat se tak podařilo byty ve čtyřech panelových domech a v kompletně pěti bytových domech s méně bytovými jednotkami.
František Krátký požadoval i informaci, zda se peníze z privatizace využily na zvelebení zbylého bytového fondu města. Podle starostky ukládá vyhláška města vložit padesát procent z příjmů zpět do bytového fondu a nemovitostí. „Například fond rozvoje bydlení, kde jsou v příjmech jak dotace z ministerstva pro místní rozvoj, tak příjmy z privatizace, od roku 1998 do konce roku 2009 čítá na straně příjmů 27,399 milionu korun a výdaje činí 23,323 milionu korun. Další prostředky budou převedeny ke konci roku, až bude znám celkový objem přijatých prostředků za prodej bytů. Je znatelné, že se peníze do bytového fondu vracejí, a nejen z vybraného nájemného. Jen zateplení jednoho z panelových domů v loňském roce stálo 3,4 milionu korun,“ dodala Pospíšilová.