V pátek otevřeli Netoličtí výstavu s názvem Je esperanto mrtvý jazyk? Putovní výstava, jejímž jsou Netolice již sedmatřicátým zastavením, bude v Muzeu JUDr. Otakara Kudrny do 27. září a jejím spolupořadatelem je Esperantský klub La Ponto Písek. Zajímavost výstavy umocňuje i to, že se v Netolicích objevila v roce šedesátého výročí vzniku esperanta v tomto městě.


„Výstava nikomu nechce dát nějaký návod či předpis, co by si kdo měl myslet, ale chce jen navrhnout, o čem by každý mohl přemýšlet a určitě je o čem," uvedl výstavu Jan Řepa, který s esperantem před šedesáti lety v Netolicích také začínal, a doplnil zajímavosti, které tento jazyk spojují s jihem Čech.


Doba, kdy se esperanto začalo v Netolicích vyučovat, nebyla žádným odchylkám od průměru nakloněna. „K esperantu jsem se dostal díky odvážným pánům Štěpánkovi a Hřebečkovi, kteří v Netolicích založili kroužek v roce 1955. Jednou týdně sem jezdil na kole z Českých Budějovic vyučovat František Nymburský. Odvaha to od těchto pánů byla v tom, že v roce 1952 musel Československý svaz esperanta zaniknout, stejně jako třeba Sokol či Junák," zavítal do historie Jan Řepa a doplnil: „V roce 1979 jsem na popud jednoho z mých synů založil kroužek esperanta při Domě pionýrů a mládeže zde v Netolicích. Vyučovat jezdil Standa Papírník, a když onemocněl, převzal jsem výuku sám a dodělal si učitelské zkoušky. Oficiálně jsme se jmenovali Klub mezinárodního přátelství. Kroužkem prošlo kolem stovky dětí, měli jsme i kurzy pro dospělé a na této výstavě je vidět i průřez naší činností. Z těchto kurzů vzešel také Vladimír Türk, který je největší oporou esperanta v Netolicích."


Esperantistický klub La Ponto Písek, který za touto putovní výstavou stojí, zastupuje Pavla Dvořáková, která nechyběla ani v Netolicích. „Výstava vznikla před pěti lety v Písku a po čase mi přišlo na mysl, že bych ji mohla nabídnout dál. Netolice jsou již 37. institucí, která výstavu hostí. Byla již ve dvanácti krajích republiky a zbývá mi ještě Královéhradecký kraj a Praha. Až dovrším čtyřicítku výstav, tak projekt uzavřu," uvedla Pavla Dvořáková. Účelem výstavy je informovanost veřejnosti. „Setkávám se s názory na esperanto právě z důvodu neinformovanosti a doufám, že výstava přinese lidem nový pohled," doplnila.


Vernisáž navštívili především ti, kteří alespoň čas kurzy esperanta absolvovali. Proto si také mohli za doprovodu kytar P. Dvořákové a V. Türka i v esperantu zazpívat. Zajímavostí určitě je i to, že Vladimír Türk dal dohromady sborník trampských písní v esperantu a navíc překládá do esperanta i webové stránky města.