Šest měsíců řídila Kulturní a informační služby města Prachatice jako pověřená vedoucí. Většinu tohoto času čekala věra Houšková, koho radní vyberou na pozici ředitele. Nakonec se do posledního kola výběrového řízení rozhodla přihlásit a v pondělí se ukázalo, že rozhodnutí se líbí i radě. 


S čím a proč jste se přihlásila do výběrového řízení?
Protože jsem šest měsíců tuto organizaci vedla a nějakým způsobem se snažila, aby fungovala. Přišlo mi nakonec jako vcelku logický krok se do posledního kola výběrového řízení přihlásit. Především z důvodů, abychom mohli dotáhnout do konce věci, které jsme začali. Upřímně říkám, že rozhodnutí, zda do toho jít nebo ne, bylo zatím to nejtěžší rozhodnutí, které jsem udělala. A s čím jsem do toho šla? Určitě ne s tím, že musím kompletně přeměnit programové složení nebo udělat personální čistky. Program šlape a dle mého názoru je kultura v Prachaticích, a to samozřejmě i s přispěním dalších subjektů a spolků, na vysoké úrovni. Myslím, že radikální změny nejsou třeba a objevovat objevené a zkoušet vyzkoušené je nesmysl.


Máte vizi, v čem by se měly KIS změnit?
To je strašně těžká otázka. Myslím, že KIS jako organizace se měnit nemusí. Ale třeba v tomto názoru nejsem, i vzhledem ke třem letům stráveným v KISu, objektivní.


Ožehavým tématem jsou pravidelně Slavnosti Zlaté stezky. Chystáte ze své pozice pro letošek nějaké novinky?
Co se týče Slavností, je KIS jako jejich spolupořadatel zodpovědný za kompletní technické zabezpečení akce. Což tedy znamená zajištění pódia, ozvučení, ochranky, kasy, backstage. V tomto případě vycházíme především ze zkušeností z předchozích ročníků. Snažíme se, aby se po technické stránce akce uskutečnila hladce, aby nebyl ohrožen ani návštěvník, ani vystupující.


Máte už zkušenosti s vedením KISu jako pověřená vedoucí. Co je z vašeho pohledu na řízení organizace nejtěžší?
Pro mě osobně bylo a je nejtěžší proniknout do té „úředničiny", která je bohužel s provozem příspěvkové organizace spojená. S tím se budu ještě dlouho vypořádávat a zvykat si. Co si budeme nalhávat, nejsem zrovna úřednický typ.


Kde vidíte slabiny KISu?
Nevím, zda to považovat za slabiny, ale já vidím jako jeden z velkých problémů fakt, že některé subjekty vnímají KIS Prachatice jako firmu produkční. Pojem spolupráce si vysvětlují po svém a mají pocit, že jim jejich vlastní akci od A do Z zabezpečíme. Tak to ovšem není a být nemůže. Rádi a myslím, že poměrně často, spolupracujeme s místními soubory, spolky a organizacemi. Ale i v tomto případě má spolupráce jasné mantinely. Určitě je třeba se otázkou spolupráce i nadále zabývat, nastavit jasné hranice a dbát na to, aby akce byly pro veřejnost čitelné.


K ředitelování patří i kritika laické veřejnosti. Co by podle vás mohla veřejnost nejvíce kritizovat a jakým způsobem svá rozhodnutí obhájíte?
Vlastně vůbec nevím, jestli se dá na kritiku veřejnosti připravit. Jak už jsme se během posledních pár měsíců přesvědčili, nejvíce kritiky vyvolávají změny u tak zvaně „zajetých" akcí. To byl, je a bude v očích laické veřejnosti vždy problém. Jak už jsem dříve uvedla, některé akce končí, aby mohly začít nové.