Zkušenosti s pojišťovnictvím má ale už z doby, kdy ještě bydlela a zároveň i pracovala v Ostravě, kam se přestěhovala za manželem.
„Později jsme se ale všichni přemístili na jih Čech. Vedle dalších důvodů nás konkrétně na Prachaticko táhlo také to, že odtud pocházela moje maminka. Do své nynější práce tak dojíždím z nedalekého Budkova,“ vyprávěla Věra Rozsypalová s tím, že musí ale dojíždět autem, protože autobusové spojení není dobré. Zajištěný je pouze školní autobus.

Práci se člověk musí přizpůsobit

Jak přiznala, ještě předtím, než začala pracovat v tomto oboru, působila jako konstruktérka. „Tyto dvě práce se nedají vůbec srovnat. Sice se u obou pracuje s lidmi, ale rozsah práce je úplně jiný. V pojišťovnictví musí být člověk flexibilní a přizpůsobit se změnám. Každou chvíli se totiž objeví nové marketingové akce, které samozřejmě musíme znát. My jsme totiž na pobočce od toho, abychom lidem pomáhali. To se týká například registrace škod, dohledávání různých věcí, třeba dědických záležitostí, ale také uzavírání smluv na povinné ručení, vyřizování různých slev, obnov pojistek a jiných,“ popisovala pracovnice v pojišťovně.

S klienty se domluví

Ne vždy se ale pomoc druhým vyplatí. I přes velkou snahu se totiž někdy objeví lidé, kteří nejsou spokojení a v ojedinělých případech i, jak se říká, vybouchnou. Podle slov Věry Rozsypalové se vždy snaží nějak domluvit, a tak pracovnice počkají až se klient uklidní a jednají dál. „Doopravdy ale jde o malé procento případů. S bohatou škálou našich klientů musíme počítat,“ upřesnila Věra Rozsypalová.

Učit se musí stále

A jak už řekla, novým věcem se učí stále. „Musím přiznat, že tady máme takové výkyvy. V jednu chvíli tak přijde několik klientů najednou a někdy je tady prázdno. Tyto chvíle proto využívám k tomu, abych si dohledala a především se naučila a zapamatovala nové produkty naší pojišťovny. Často tak s kolegyní novinky konzultujeme, protože je fakt, že ne každou smlouvu vždy chápeme stejně. Proto si při naší výměně názorů nesrovnalosti upřesníme. Občas to řešíme telefonicky i s naší vedoucí ve strakonické pobočce a zhruba jednou za půl roku jezdíme na školení,“ řekla Věra Rozsypalová.
Závěrem dodala, že by ale svou práci i přes tyto malé nevýhody rozhodně nevyměnila. Každá práce má totiž své plus a mínus.
„Nedokážu si představit, že bych byla někde zalezlá, bez jakéhokoli kontaktu s ostatními lidmi. To by pro mě nebylo, já mám ráda společnost, a proto je pro mě práce v pojišťovně ta pravá,“ s úsměvem doplnila Věra Rozsypalová.