Je zarážející, že nad novelou, která měla být dle slov ministra Brabce vyvážená, jásají ekologové z Hnutí Duha a nejenom samospráva šumavských obcí se chytá za hlavu. Proti znění novely bez pozměňovacích návrhů jsou Regionální agrární komora JČ kraje, Lesy ČR, Dozorčí rada LČR, spolky a v neposlední řadě také kraj Jihočeský a Plzeňský.

O vyváženosti jsem se také mohla přesvědčit dne 01.12. 2016, kdy se v Senátu projednávala Petice "Za dobrý zákon o Národním parku Šumava". Za šumavskou samosprávu byl pozván jeden představitel a jako názorový protipól mohlo vystoupit šest zástupců. Nějak mi ta matematika moc nevychází.

Ministr Brabec uvádí, že schválené změny zákona Senátem budou mít ničivé následky v národních parcích a odstraní se všechny dlouhodobé cíle. Kdyby si pozorně svou novelu zákona přečetl, tak by zjistil, že například u zóny kulturní krajiny dlouhodobý cíl absolutně chybí. Do budoucna se tedy s kulturní krajinou nemá počítat?

Další věcí, kterou by si pan ministr měl prostudovat, je proces schvalování územního plánu. Jeho fabulacím o stavbách golfových hřišť a akvaparků v národních parcích nemůže snad už nikdo normální věřit. Pokud není pozemek zahrnut do územního plánu, jako pozemek určený k zastavění, tak nejde na něm zrealizovat jakoukoliv stavbu. K územnímu plánu se musí, a to souhlasně, vyjádřit orgán ochrany přírody, což je na území Národního parku Šumava Správa NPŠ. Pokud je již pozemek do územního plánu zahrnut jako pozemek určený k výstavbě, pak se opět Správa NPŠ musí kladně vyjádřit k jeho zasazení do krajiny, jeho proporcím a celkovému vzhledu. Bez souhlasného vyjádření Správy NPŠ není udělen souhlas s realizací stavby. To všechno by měl ministr Brabec vědět a přestat ohlupovat veřejnost.

Zahájení těžby dřeva v NPŠ rozhodně nemůže nastat, neboť masivní těžba dřeva už dávno a dávno nastala. Financování NP Šumava je ze dvou třetin právě závislé na penězích z prodeje vytěženého dřeva. Správa Národního parku Šumava požádala Ministerstvo životního prostředí o výjimku ze zákona o lesích, která má umožnit snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostů pod 7 desetin plného zakmenění. Tímto způsobem chtějí přeměňovat kulturní lesy na lesy přírodě blízké. Takové velkoplošné prořeďování porostů je lesnickou veřejností odmítáno a považováno za neekologické. Tímto se doposud kompaktní lesy otevírají bořivým větrům.

Na jedné straně ministr Brabec ujišťuje prezidenta republiky, že návrh zákona neobsahuje žádné rozšíření bezzásahových zón a na straně druhé přiznává, že součástí novely je 26 procent bezzásahové zóny přírodní a 24 procenta zóny přírodě blízké. K divočině je také ovšem nutno přičíst tzv. dílčí plochy. Zase mi ten matematický výpočet nesedí.

Ministerstvo životního prostředí na novele pracovalo dva a půl roku a mělo najít kompromis. S kým ale tuto novelu skutečně vytvářelo? Všechny připomínky šumavských samospráv byly zamítnuty a dál se o nich nediskutovalo. Možná toto považuje ministr Brabec za zapojení se do projednávání. Asi bylo hlavní shodnout se na novele s ekology z Hnutí Duha. A to se, jak je vidět a slyšet, podařilo.