Pokud byste byli nuceni, nebo jen jako návštěva zavítali do vimperské nemocnice ještě před osmi či sedmi roky, a vrátili byste se do ní dnes, rozhodně byste byli překvapení, kolik se tu toho změnilo.


Přesvědčit se o tom mohli i sami Vimperáci, kterým, a nejen jim, otevřela v úterý nemocnice své dveře dokořán. Den otevřených dveří uspořádala BH-Nemocnice Vimperk po pěti letech od doby, kdy v areálu začala po dvou letech krušných časů a dlouhém hledání nového provozovatele nemocnici provozovat v objektech pronajatých od města Vimperk.


Podle ředitele nemocnice Petra Davida je pět let doba, za kterou se mají čím veřejnosti pochlubit. „Něco už za sebou máme a věříme si. Myslím si, že po pěti letech nastal čas, abychom mohli veřejnosti bez obav ukázat, co vše jsme v nemocnici dokázali," řekl úvodem ředitel nemocnice.


Každý, kdo v úterý do areálu přišel, si tak mohl prohlédnout areál zvenčí i zevnitř a projít si, ať už s doprovodem, nebo sám jednotlivá lůžková oddělení, ale také chirurgickou ambulanci, aktivizační dílnu, nahlédnout do pokojů a podle chuti posedět na každém patře ve společenské místnosti a shlédnout prezentaci ukazující, jak se nemocnice postupně za pět let měnila až do současné podoby.

Vedení nemocnice se všemi zaměstnanci se chtělo pochlubit veřejnosti, co vše za posledních pět let dokázali změnit. Změny jsou patrné na první pohled.
A změny jsou patrné už při samotném příchodu k hlavní budově nemocnice. „Je to patrné už při pohledu zvenčí, kdy se nám podařilo zateplit a vyměnit okna prakticky na všech objektech, které máme v nájmu, vyjma posledních částí ze zadní strany. Je vidět i řada rekonstrukcí uvnitř, což se nejvíce týká změn v prostorách léčebny dlouhodobě nemocných a lůžkového fondu," říká Petr David.


Mezi prvními investicemi před čtyřmi roky dokončili v nemocnici rekonstrukci celého tepelného hospodářství. Instalovali další bojler na sedm set litrů vody, aby měli dostatek teplé vody pro své klienty. Provedlo se další zateplení, takže tepelný komfort a pohoda se výrazně zvýšily.


Pokud se jde o lůžkový fond, podařilo se vyměnit kompletně všechna lůžka za moderní polohovatelná s moderními matracemi. „To znamená, že ze sto dvaceti šesti lůžek, která máme v nemocnici, jsou pouze dvě starší kovová lůžka. Ta jsme zde ponechali ze zcela praktických důvodů. Všechna ostatní jsou elektricky plně polohovatelná," doplnil ředitel nemocnice. Jen pro představu, jedno lůžko stojí i s DPH kolem čtyřiceti tisíc korun včetně stolečku, matrace a povlečení.


Při vstupu do areálu nemocnice je na první pohled patrný rozdíl mezi objekty, které má BH-Nemocnice v nájmu od města a které zůstávají ve vlastnictví města bez dalšího využití. I o nich výhledově ale vedení nemocnice uvažuje. Jak ale říká Petr David, všechno chce svůj čas. „Než začneme s městem debatovat o dalších objektech, bylo potřeba jeho vedení a lidem ve městě ukázat, co umíme a dokážeme s objekty, které máme v nájmu. Další záměry do budoucna jsou v tom, že bychom chtěli zvelebit okolí nemocnice jako takové a rád bych rozšířil naše služby do dalších objektů. V rámci našeho nájmu jsme schopni si postupně přebírat i další objekty v rámci areálu nemocnice a o tom už začínáme s městem aktivně hovořit. Naším prvním záměrem by bylo získat jeden z ubytovacích objektů, ve kterém bychom rádi vytvořili byty pro lékaře a personál," naznačil Petr David.

Město Vimperk kromě pronájmu několika objektů v areálu nemocnice podporuje zachování zdravotnických služeb ve městě také finančním příspěvkem na provoz chirurgické ambulance. I sem zavítali návštěvníci dne otevřených dveří.
V současnosti jsou vedle lůžkových oddělení v nemocnici lidem z Vimperku a okolí nabízeny služby praktických lékařů, ambulance, rehabilitace, lékárna, stejně jako chirurgická ambulance a další ordinace. „Všechny služby, které zde byly, jsme zachovaly a navíc jsme je rozšířili o ordinaci praktického lékaře a psychiatra. Pokud je ale otázka tak, zda jsou služby dostatečně pokryty, pak mne jako první napadá, že Vimperk, jako bývalé okresní město, nemá lékařskou pohotovostní službu. Takže se nedomnívám, že jsou zdravotní služby na Šumavě pokryty, ani trochu," podotkl.


A jak vidí budoucnost BH-Nemocnice Vimperk v dalších pěti letech její ředitel? „Neumím to přesně odhadnout, každopádně se budeme dál snažit v rámci podmínek normálně podnikat. To znamená, že vidíme na jeden dva roky dopředu, dlouhodobější horizonty jsou ve zdravotnictví naprosto nepředvídatelné. Jestliže budeme vycházet z toho, že se snad zdravotnictví stabilizovalo a nebude se opakovat rok 2013 a bude platit, že za jeden výkon se bude hradit všem stejně, čeká nás dobrá budoucnost," věří Petr David a zdůrazňuje, že nic z toho, co se zde za posledních pět let podařilo a na co lze navázat v dalších letech, by nebylo možné bez nasazení a obětavosti personálu nemocnice.


Péče o pacienty a klienty je všude doménou žen. Stejné je to i ve vimperské nemocnici. K dobré péči patří i úsměv a dobrá nálada, a tím personál ve vimperské nemocnici rozhodně nešetří. Potvrzují to i slova pečovatelky na jednom z oddělení Anny Čechové, která zde působí desátým rokem. I když přiznává, že to nebylo někdy úplně jednoduché, zejména v době, kdy v nemocnici končila pečovatelská služba. „Když jsem tu začínala, byl to podstatně větší stres. Jako pečovatelky jsme nevěděly, jestli tu budeme moci zůstat nebo ne. Dnes je to o něčem jiném," říká Anna Čechová, která se spolu s dalšími pečovatelkami a zdravotními sestrami střídá v péči o klienty na oddělení.

Obyvatelům v nemocnici dělají při práci v aktivizační dílně i andulky.
Práci v místě bydliště si chválí i Jaroslava Blašková, která spolu s Annou Čechovou měla v den otevřených dveří právě službu na jednom z oddělení. I ona práci v nemocnici nebere jako práci, ale jako poslání. Byť to není vždy tak úplně jednoduché. „Jsou i situace, kdy se klientům něco nelíbí, ale snažíme se jim vyjít maximálně vstříc. Nebereme to jako práci, ale spíše jako poslání. Tohle se se musí dělat hodně ze srdce," říká. Přestože je ve vimperské nemocnici teprve rok, je spokojená. „Některé dny jsou náročnější, přece jen je to práce s lidmi. Na druhou stranu je za vámi práce vidět, když jsou klienti spokojení, že je o ně postaráno. Snažíme se, aby se tu cítili co nejlépe, i když je jasné, že domov jim vynahradit na sto procent nedokáže nikdo," dodává Jaroslava Blašková.


Pro pohodu obyvatel nemocnice je podle jejích slov hodně důležitý kontakt s rodinou a blízkými. „Na tom záleží hrozně moc, je to ale rodina od rodiny," přitakává Anna Čechová. „Zažila jsem tu už několik služeb o Vánocích a na Štědrý den. Bývá smutný pocit, když tu jsou za celou službu jedna dvě návštěvy. Když pak přijde večer a nikdo z blízkých sem za celý den za nimi nepřijde, je to pro ně hodně psychicky náročné," dodává.


Mezi službami, které se v nemocnici podařilo zachovat, je také chirurgická ambulance. I sem si zájemci při dni otevřených dveří našli cestu. Asi největší zájem byl o zákrokový sálek. „Provádí se zde zákroky, excize, ošetřování hemoroidů, podávají se tu infúze," dozvídáme se od sestry chirurgické ambulance Marie Albrechtové. Je tu jeden stálý doktor a jeden chirurg sem chodí na výpomoc jeden den v týdnu. Sloužíme pět dní v týdnu a dva víkendy v měsíci," dodává Marie Albrechtová, která ve vimperské nemocnici působí přes dvacet let.

Rozdíl mezi budovami, které má v nájmu BH-Nemocnice Vimperk a které stále spravuje město Vimperk, jsou patrné na první pohled. I to by se mohlo do budoucna změnit.
Většina z těch, kteří zavítali v úterý do areálu nemocnice, si dobře vzpomene na dobu, kdy se rozhodovalo o jejím bytí a nebytí. Byla mezi nimi i současná starostka Vimperku Jaroslava Martanová. Přestože před sedmi lety byla situace kolem vimperské nemocnice hodně dramatická a hledání cesty, jak ji udržet nebylo vůbec jednoduché, dnes může být vedení města a především obyvatelé Vimperku přece jen klidnější. „Troufnu si říci, že ano. Určitě mi velký kus kamene spadl ze srdce. V letech 2008 a 2009 to byla skutečně kritická situace, vedly se veřejné diskuse, jednali jsme o nemocnici mnohokrát na zastupitelstvu i v samotné nemocnici. A když dnes vidím, kam se naše nemocnice dostala za posledních pět let pod novým vedením, vidím ohromný kus odvedené práce, stabilizaci a stálý posun vpřed," shrnula starostka.


Hlavně v počátcích, kdy nemocnici převzala nová společnost, se často diskutovalo o nájemní smlouvě a investicích do pronajatých nemovitostí v areálu nemocnice. Dohoda je jasná, vybrané nájemné se bude zpět vracet do pronajatého majetku. Je ale tempo a rozsah dostačující? „V roce 2010 jsme uzavírali za určitých podmínek nájemní smlouvu na dobu pětadvaceti let. Jednou z podmínek bylo navracení nájemného do pronajatého majetku. Je to jisté zhodnocování majetku města a myslím si, že bychom stanovená pravidla měli dodržovat. Je tu určitě prostor k diskusi, co a jak dál, protože zatím všechny práce nejsou hotovy. Nicméně až bude areál dokončen, můžeme se bavit o dalších věcech. Nicméně mám velikou radost, když slyším majitele společnosti a pana ředitele hovořit o nových záměrech, které by chtěli v nemocnici dělat. Věřím, že se podaří získat pro jejich záměry i finanční podporu ze státních prostředků," doplnila Jaroslava Martanová.