Například, proti té původní už neslouží k usměrňování vstupu veřejnosti, ale zjednodušeně má určit na jakém území má být příroda ponechána sama sobě, a na jaké části území a s jakým cílem se má hospodařit.

Přírodní zóna parku zaujímá stejně jako doposud 27,7 % rozlohy parku. Dalších 24,5 % tvoří zóna přírodě blízká. Celkem 46,6 % pak připadá na zónu soustředěné péče a 1,2% rozlohy patří kulturní krajině.

Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného posledních 29 let existence národního parku naznačilo, že na některých místech je vhodné nechat přírodu přírodě. A přitom není nutné do takových míst zakazovat vstup. „Na jiných místech se zas o přírodu hodláme starat trvale, abychom zachovali její jedinečnost. Třeba i takovou, kterou vytvořil člověk svým hospodařením. Horské květnaté louky, vřesoviště, nebo smíšené a bohatě strukturované lesy se zastoupením typických a méně častých druhů dřevin,“ říká Pavel Hubený.

Dnešní zóny NP Šumava:

ZÓNA PŘÍRODNÍ (27,7% rozlohy NP Šumava): Je nejdivočejší zónou. Vymezuje tu část, kde je možné zcela uvolnit ruku přírodním procesům už nyní. Oblast je na stejném území, jaké bylo ponechané přírodním procesům dosud.

ZÓNA PŘÍRODĚ BLÍZKÁ (24,5% rozlohy NP Šumava): Tvoří ji převážně lesní ekosystémy, které by mohly být v relativně krátké době převedeny do režimu zóny přírodní. Přírodní procesy v nich už nyní hrají hlavní roli a jsou jen mírně korigovány, případně se tu dělají opatření proti šíření lýkožrouta smrkového do okolních lesů.

ZÓNA SOUSTŘEDĚNÉ PÉČE (46,6% rozlohy NP Šumava): V této zóně jsou zahrnuty ty lesní nebo zemědělské pozemky, ve kterých v následujících desetiletích bude o přírodu pečovat. A to hlavně s ohledem na zachování jedinečných, chráněných či ohrožených nebo evropsky významných druhů a také evropsky významných biotopů.

ZÓNA KULTURNÍ KRAJINY (1,2% rozlohy NP Šumava): Do této zóny patří všechna sídla, která vytvářejí prostorově propojitelný celek, zastavěná území a pozemky územními plány obcí určené k zastavění. I když je rozsahem nejmenší částí národního parku, je velmi významnou. Přitom skutečně zastavěná plocha (se souvisejícími zahradami a dvory) představuje necelou polovinu této plochy.