Až pět stovek zbrusu nových nádob na bioodpad z domácností by mělo v dohledné doplnit třídění odpadu v ulicích Prachatic.


Alespoň podle prvotních ohlasů je mezi obyvateli města o nové nádoby zájem. Potvrzuje to i Josef Starý, vedoucí oddělení pro ekologii odboru životního prostředí MěÚ Prachatice, i když v prvním sledu by měli být uspokojeni zájemci z řad vlastníků rodinných domů. „Nádoby, které budeme mít dál k dispozici, chceme umístit do řadové zástavby, na sídliště nebo k bytovým domům, kde sice nemají vyloženě zahrady, ale domácnosti produkují bioodpad," dodal s tím, že v některých lokalitách se obyvatelé bytových domů starají o záhony a předzahrádky, které sice neudržuje město, nicméně je z nich určité množství bioodpadu také. Stejně jako pro potřeby domácností, které mají v oknech a na balkonech květinovou výzdobu.


Četnost svozu se bude lišit v roce podle vegetačního období. „Od dubna do října, kdy bude v provozu i kompostárna, budou nové nádoby na bioodpad svážet technické služby jednou týdně. Po zbytek roku zatím počítáme se svozem jednou za čtrnáct dnů. Vycházíme z toho, že přes zimní období by neměla být potřeba svozu tak velká, navíc musíme brát do úvahy i fakt, že v mrazech by mohly plastové popelnice praskat. To ale bude třeba ještě doladit," podotkl Josef Starý.


Nádoby sice mají ve spodní části nad dnem rošt a po obvodu odvětrávací otvory, aby se zamezilo zahnívání odpadu, takže by uložený bioodpad mohl vydržet i dva týdny, než se popelnice vyveze. Nicméně podle Josefa Starého bude logicky záležet i na tom, co budou lidé do nádob ukládat. „Je zřejmé, že když dá někdo do nádoby pět kilo jablek, tak ty tam začnou po týdnu zahnívat. Když tam bude tráva, vydrží to dva týdny bez problémů," doplnil s tím, že celý systém se začíná rozbíhat na konci vegetačního období a bude záležet na zkušenostech z dalších měsíců. Naplno se dá předpokládat využívání systému až na jaře příštího roku.


Skutečnost, zda některý ze zájemců má již v zápůjčce kompostér a přednost získat hnědou nádobu na bioodpad by měl mít jiný zájemce, v tuto chvíli podle Josefa Starého není až tak podstatná. Svou roli by hrála případně až tehdy, kdyby zájem lidí převyšoval počet nádob, které má město k dispozici. „Aktuálně do seznamu zájemců zapisujeme všechny. Je jasné, že když má někdo zahradu tisíc metrů čtverečních a jeden malý kompostér, asi mu to stačit nebude. Takže zatím to nerozlišujeme, uvidíme až podle zájmu," dodal.


K řešení je i možnost svážení bioodpadu ze zahrádkářských kolonií po městě. Podle Marie Peřinkové, vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Prachatice, ohledně nových možností separování bioodpadu informativní schůzku se zahrádkáři mají teprve před sebou. „Za námi je schůzka s obyvateli na Libínském Sedle, kde jsme nový sběrný dvůr prezentovali. Před námi jsou schůzky v dalších osadách. Jednali jsme už se zástupci včelařů a setkání s místními zahrádkáři plánujeme ještě tento měsíc," ubezpečila Marie Peřinková.


Svoz bioodpadu ze zahrádkářských kolonií formou vyvážení nových hnědých popelnic ale podle Josefa Starého není reálná. „Problém je v tom, že hnědé popelnice bude svážet normální svozový vůz, který ale do zahrádkářských kolonií nemá šanci zajet. Proto chceme nabídnout spíše možnost umístit tam velkoobjemové kontejnery," naznačil Josef Starý jednu z možností. Nicméně to neznamená, že by kontejnery nechalo město v koloniích celoročně. „Spíše se chceme dohodnout na konkrétních termínech, ve kterých bychom kontejnery do kolonií umístili. Jednak nemá smysl nechávat tam kontejnery celoročně, aby se do nich neukládal jiný odpad, než biologický, a pokud bychom nechávali kontejnery na místě měsíc dva, než se naplní, za pár let by byl zničený," zdůraznil.


Město si od nových možností sběrného dvora a kompostárny slibuje především úspory na nákladech za uložení komunálního odpadu na skládce Libínské Sedlo. A platí to i v případě obsahu kontejnerů, které jsou v areálu místního hřbitova. Ani ten by neměl v budoucnu končit na skládce. „Už na začátku letního období jsme k hřbitovu dovezli kontejner na plastové odpady. Na ty sice ještě nemáme další využití, ale chceme lidi dopředu naučit třídit i hřbitovní odpad tak, aby v jednom kontejneru nekončily zbytky věnců a květinové výzdoby spolu s květináči, obaly od svíček, dalších plastů a skla," podotkla vedoucí odboru životního prostředí.


Ideální stav by tedy byl, aby se maximum odpadu vytřídilo do kontejnerů ještě na hřbitově, aby převážná část mohla končit na kompostárně. O něco složitější to bude podle Marie Peřinkové u odložených věnců, ty totiž obsahují nejen například polystyrenové základy, ale i vázací drát.