Podle předsedy Unie ovocnářů jižních a západních Čech Pavla Frída ze Lhenic je tato neutěšená situace způsobena hned několika problémy.
Tím prvním je nesvornost ovocnářů a absence centrální odbytové organizace. „Kdyby ovoce distribuovala jedna firma a vykupovala za jednotnou cenu, mohla by být situace lepší. V republice je ale takových organizací několik, a ty ještě navíc bojují mezi sebou," upozornil Pavel Fríd.

A jednotní nejsou ani drobní ovocnáři. „Lidé zkrátka nejsou schopni se domluvit. V jižních Čechách existuje jedna velká firma, Zemchemba Chelčice, která má svou logistiku a chladírny. Má tak snadnější jednání s velkými firmami než malí pěstitelé. Nejlepší by ale bylo, kdyby jednali všichni společně," konstatoval předseda ovocnářské unie s tím, že základem pro ovocnáře je prodej ovoce na průmyslovou výrobu. Prodej konzumního ovoce je jen pomyslnou třešničkou na dortu. Jenže tuzemská výroba krachuje fabriku po fabrice.

Na Lhenicku tak situaci podle Pavla Frída zachraňuje palírna a moštárna Karla Gregory, který třešně vykupuje a po zakonzervování je exportuje do Itálie. Část úrody také zpracuje v moštárně. „Jsem nerad pesimista, ale řekl bych, že to není začátek konce, ale jeho konec. Nové sady se nevysazují, mladí se ovocnářství nevěnují," tvrdí Pavel Fríd.