S pětačtyřicetičlennou německou expedicí míří k šelfovému ledovci Larsen C, od nějž se v roce 2017 odlomil obří kus ledovce A68 a odhalil tak pruh oceánu, který se skrýval před sluncem více než sto tisíc let. Nově odhalené mořské dno tak vědcům může dát odpovědi na otázky týkající se evoluce mořského života i jeho reakce na změnu klimatu.

Expedice vyrazila z Chilského přístavu Punta Arena 18. února. V Drakeově průlivu, který loď proplouvala dva dny, zastihla expedici silná bouře. „Během těchto dvou dnů jsme viděli šestimetrové vlny, ale členové posádky říkali, že jsou na Drakeův průliv docela malé, protože v této oblasti mohou dosahovat až dvaceti metrů,“ píše Olga Flegontova ve svém reportu z lodi. Největší zážitky má ze čtvrtého dne plavby. „Dopluli jsme k Antarktidě a propluli mezi Ostrovem krále Jiřího a Sloním ostrovem a mezi cípem Antarktického poloostrova a Ostrovem Bransfield. Ten den jsme viděli všechno: první ledovce, hory Antarktidy, tučňáky, tuleně i velryby a na konci dne jsme se zasekli v ledu nedaleko Ostrova Rosamel,“ popisuje bioložka.

K ledovci Larsen C to má loď ještě téměř 300 kilometrů a postupuje vpřed pomalu. Zatímco v oceánu urazila 425 kilometrů denně, v ledu se probourává 30 až 70 kilometrů za den. Ledoborci pomáhá helikoptéra, která sleduje led na trase a naviguje loď do míst, kde je led relativně nejtenčí. „Hodně času trávíme tím, že se díváme z můstku nebo venkovní paluby, jak loď rozlamuje led. Někdy jede docela svižně rychlostí pěti uzlů, ale někdy se zasekne na několik hodin,“ popisuje Olga Flegontova. Vzdušná teplota je kolem -10°C.

Zatímco vědecké týmy, které zkoumají hydroakustiku a mořský led, již pilně pracují, další skupiny vědců čekají, až výzkumná loď dorazí do jejich studijní oblasti u šelfového ledovce Larsen C. Olga Flegontova bude odebírat vzorky mořských prvoků, na něž se českobudějovická laboratoř soustředí. „Zkoumáme diplonemy, což je, jak se ukazuje, jedna z nejrozšířenějších a druhově nejbohatších skupin prvoků v mořském planktonu. Dosud byla tato skupina pro vědu téměř neznámá, ale postupně odhalujeme, že hraje v oceánu klíčovou roli,“ říká Aleš Horák, vedoucí Laboratoře environmentální genomiky na Biologickém centru AV ČR. „Olga stráví na moři téměř dva měsíce. Ze vzorků chceme zjistit, jaké diplonemy tam žijí a jakou mají funkci v ekosystému,“ vysvětluje Aleš Horák.