Stejně dramatickou situaci, jaká nyní trápí obyvatele kolem Ohře, ale na Prachaticku vodohospodáři neočekávají.


I když v minulém týdnu vyjížděli vimperští hasiči k monitorování toku Volyňky u Sudslavic s možným zablokováním toku ledovými krami, podle tiskové mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Michaely Pohůnkové zatím podobná situace na Prachaticku nenastala. „Povodí Vltavy situaci neustále monitoruje a v případě výskytu nějakého problému jsme připraveni situaci obratem řešit vlastní, nebo nasmlouvanou mechanizací,“ ubezpečila mluvčí Povodí Vltavy.
Jelikož na Prachaticku neprotéká obydlenými oblastmi větší vodní tok, výjezdů k odstraňování ledových ker a uvolnění řečiště nemají hasiči z hasičského záchranného sboru ani dobrovolní hasiči v regionu tolik, jako tam, kde městy a obcemi teče větší řeka. Podobné zásahy podle ředitele územního odboru HZS Prachatice Milana Raby navíc ovlivňuje i charakter tání. „Pokud je postupné, nevyjíždíme prakticky vůbec. V případě náhlého tání ale zablokování řečišť ledovými krami a vylití vodního toku hrozit může. Z našeho pohledu může být situace nejkritičtější na Volyňce právě u Sudslavic a níže po toku,“ připustil Milan Raba. Z podobných příčin pak mohou ohrozit záplavy způsobené rychlým táním na Prachaticku podél toku Zlatého potoka, ale také na některých místech, kudy protéká Blanice. „Je to ale spíše lokální záležitost a závisí to především na charakteru tání,“ dodal Raba. Například za poslední zhruba tři roky si do svých statistik podobný výjezd hasiči na Prachaticku nezaznamenali kvůli mírnější zimě.
Pokud by ale nastala situace, že by prachatičtí hasiči skutečně museli do terénu kvůli zablokování řečiště ledovými krami, vlastními silami by jejich odstranění nezvládali. „Pak bychom museli povolávat speciální techniku, ať už z našeho specializovaného pracoviště v Hlučíně, nebo nasmlouvanou. Vše ale vychází z platných povodňových plánů a spolurozhodovala by o tom povodňová komise,“ shrnul Raba.
Větší nebezpečí hrozí při rychlém tání a pohybu ledových ker především v místech, kde jsou mosty. Ať už se to týká Vltavy v Houžné a Lenoře, nebo Soumarském mostu, nebo několika míst na Volyňce i Blanici. Právě na ní ale větší nebezpečí může hrozit spíše nad Husineckou přehradou než pod ní. Ani silnější led a vyšší sněhová pokrývka ve výše položených oblastech Prachaticka podle Milana Raby zatím nezavdaly důvod pro, byť jen preventivní, svolání krizových a povodňových štábů. „Povodňové plány jsou zpracované, metodika vytvořená, takže by nebyl problém v případě potřeby sejít se z hodiny na hodinu a řešit aktuální situaci, ale v tuto chvíli je zbytečné komise svolávat,“ uvedl ředitel HZS v Prachaticích Milan Raba.


Ačkoliv Strunkovice nad Blanicí si veřejnost spojí v povědomí s povodněmi, ty se jich týkají hlavně v letním období. Starosta Karel Matějka si za posledních deset patnáct let nevzpomněl, kdy by Strunkovice zalila voda kvůli ledovým krám. „Pamatuji si to jako malý kluk, ale v poslední době nic podobného v zimě nebylo. Vzhledem k úspěšné regulaci toku z Husinecké přehrady nic podobného nenastalo a řeka nestihne ani v silných mrazech pořádně zamrznout v celé šíři,“ uvedl starosta Strunkovic nad Blanicí.


Dramatickou situaci neočekává ani Vladislav Klabouch, starosta Záblatí, které leží výš proti proudu Blanice nad Husineckou přehradou. „Je to zhruba pět šest let, kdy podobná situace hrozila, dokonce jsme drželi povodňové hlídky, ale nakonec to prošlo bez větších problémů. Zatím to nevypadá, že bychom dělali letos větší zabezpečení. Navíc, ani po silných mrazech nebyla Blanice úplně zamrzlá,“ potvrdil Vladislav Klabouch, kterému větší starost, než ledové kry, dělá sněhová pokrývka na kopcích nad Záblatím. „Horší by pro nás bylo, pokud by přišla silná a rychlá obleva, ale zatím to na něco podobného nevypadá,“ věří starosta Záblatí.


Naposledy odstraňovalo na Blanici Povodí Vltavy ledové kry v zimním období let 2005 a 2006. Podle hrázného z Husinecké přehrady Bedřicha Křivánka museli nasadit kráčivý bagr na rozbití ker. „Bylo to nad Zábrdím a kry jsme pak pouštěli po proudu do přehrady,“ vzpomněl Křivánek. Obdobná situace pod přehradou podle jeho slov nenastává. „Je to kvůli vyšší teplotě vody, kterou upouštíme z přehrady a navíc regulace tlumí větší kolísání,“ ubezpečil hrázný. Byť je momentálně nad přehradou Blanice z větší části zamrzlá, změna může nastat již v následujících dnech, kdy meteorologové předpovídají oteplení a oblevu, i když jen na krátkou dobu. Kvůli možným komplikacím drží povodí i pohotovosti.


Momentální odhady hovoří o desítkách milionů kubických metrů vody, která je zadržována ve sněhové pokrývce na povodí Blanice po hráz Husinecké přehrady. „Nad Husineckou přehradou bylo podle posledních přepočtů Českého hydrometeorologického ústavu v úterý kolem 26 milionů krychlových metrů vody ve sněhu. Navíc v uplynulých dnech přibyly další sněhové srážky, byť v tomto území nebyly až tak vydatné,“ potvrdil za Povodí Vltavy, závod Horní Vltava Petr Hovorka. Počítá se přitom s územím po profil hráze Husinecké přehrady. Jedná se ale o orientační hodnoty, přičemž třetina množství by se měla odpařit, třetina vsáknout a pouze jedna třetina z uvedeného množství by mohla skončit v povrchových vodních tocích.