Většinou to budou buky, jedle, ale i jeřáby. Vůbec nebude sázet smrky. Nových stromů přibude 275 tisíc.


Výsadba je naplánována do míst, které v minulých třech letech postihla kůrovcová kalamita – na Prášilsku, Srňsku a Modravsku. „Při výsadbě systematicky snižujeme využití smrků, protože se zmlazuje přirozeně sám a dostatečně. Letos, oproti loňsku smrky z výsadby vynecháme úplně. Investice do umělé obnovy smrku se jeví jako zbytečná," vysvětlil Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava s tím, že přirozeně se samozřejmě zmlazují i jiné dřeviny, než smrk, i když ne na takových plochách.


Po plánované výsadbě bude Šumava opět zelenější. Zelené lesy jsou důležité nejen pro zadržení vody. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně šest hektolitrů vody za rok. Velmi důležitá je i schopnost odebírat ze vzduchu oxid uhličitý a vracet do něj kyslík.


Výsadbu listnatých stromů a jedlí chystají lesníci v oblastech ve výšce pod tisíc metrů nad mořem a mimo bezzásahové zóny.

PAVEL PECHOUŠEK