Podle ředitele Správy parku Jiřího Mánka se již připravuje projekt, kterým by se do přibližování dřeva zapojilo více chladnokrevných koní, než je tomu dnes. Na projektu se podle Mánka podílí Správa, ministerstva životního prostředí a zemědělství, Státní hřebčinec Písek a některá občanská sdružení. Projekt je ve fázi, kdy jsou odhady ekonomické náročnosti i řešení ve vztahu využití vlastních zaměstnanců až po živnostníky. Ředitel Mánek se přitom kloní spíše k zaměstnanecké variantě. „Uvažujeme o možnosti mít na každém územním pracovišti jednoho koňáka s vlastními koňmi Správy ve vlastních stájích tak, aby v letní sezoně bylo z vybraných konkrétních porostů touto šetrnou a přírodě blízkou metodou přibližováno dřevo a v zimních měsících by koně mohla Správa využívat pro veřejnost," shrnul Mánek s tím, že od projektu očekává i demonstraci tradičního řemesla pro veřejnost.

Obavy z toho, že by vlastními zaměstnanci ubíral práci těm, kteří se s koňskými potahy živí přibližováním dříví v regionu, ředitel Mánek nemá. „Tradiční koňáci ze Šumavy takřka vymizeli. Zcela jistě se nejedná o nějaký protimluv, ale o systémový krok. Aby se jeden takový zaměstnanec uživil, měl by ročně vytáhnout z lesa zhruba tři tisíce kubíků dřeva," podotkl Mánek.

Dosud omezené množství  koňských potahů využívaných k přibližování dřeva spíše v jednotkách kusů  bylo zapříčiněno především  tím, že nahodilé těžby kůrovcového dřeva byly hodně koncentrované ve vyšších oblastech a ve velkých objemech. Koňské síly chce Správa využít v konkrétních porostech pro zásahy ve prospěch změny druhové skladby se slabšími kmeny, které jsou pro přibližování s pomocí koní vhodnější.