Omezení servisu pro návštěvníky bude, jak se zdá, existenční nutností šumavských obcí, pokud se k financování některých aktivit nepostaví vstřícněji také místní podnikatelé na Šumavě. V opačném případě nejspíše obce přestanou služby pro návštěvníky financovat z vlastních omezených prostředků. „Asi bude potřeba nechat to dojít tak daleko, že skutečně od ledna nebudou udržovány běžecké stopy a v létě nebudou jezdit zelené autobusy. My už jsme se v minulosti snažili o jednání s podnikateli. Protože podobný problém mají i ostatní obce, uspořádali jsme schůzku na Modravě, kam jsme pozvali zástupce místních samospráv i místní podnikatele. Sešlo se dvacet zástupců obcí a proti nim s bídou dvacet podnikatelů ze Šumavy. Na tu samou akci jsem rozeslal po Kvildě padesát pozvánek a přijeli dva podnikatelé, a to tím jedním byla ještě moje manželka a druhým kolega ze zastupitelstva, který podniká v ubytování. Odezva podnikatelů je zkrátka minimální. Problém je v tom, že většinu velkých ubytovacích kapacit vlastní společnosti a podnikatelé z Prahy, kam odvádějí i daně. Případní nájemci jsou opět odjinud. Kdyby se v případě nepříznivého rozdělení daní alespoň naplnilo to, že daně poputují do místa, kde podnikám, a ne kde mám sídlo firmy, částečně by si obce pomohly," popsal situaci starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Na vážkách zůstává Václav Vostradovský také v otázce investic do dalšího rozvoje území. „Pořád doufám, že se něco stane, ale už jsem jen u zbožných přání. Budeme se snažit dokončit rozjeté projekty alespoň do fáze projektové přípravy, abychom byli připraveni, kdyby se finanční situace změnila k lepšímu a mohli jsme ty věci rozjet. Jsme první obcí, která připravuje projekt cyklostezky mezi námi a Horskou Kvildou. To vždy řešil stát prostřednictvím Správy parku, teď poprvé to řeší obec sama. Od devadesátého roku jen čekáme, že stát konečně nějak vyřeší osud bývalé pohraniční roty. Dodnes se nic nestalo, budovy hrozí samozřícením. Proto jsme přistoupili k tomu, že jsme nabídli parku naše pozemky výměnou za rotu. Je otázkou, jak to ale budeme za takových podmínek řešit. Bez peněz se dělá cokoli jen hodně těžko. Chtěli jsme tím prostorem řešit bezpečnost návštěvníků Kvildy, protože se tu v létě sjíždí celá řada autobusů včetně zelených linek i osobních vozidel. V rámci řešení areálu mělo být zajištěno zázemí pro dopravu. Bylo nám politiky připomínáno, že tu máme nové silnice, ale nikdo z nich už nevidí, že v rámci nových silnic obce musejí zajistit dešťovou kanalizaci, opravy a nové chodníky, což jsou statisíce až miliony z obecních rozpočtů bez možnosti dotace. A když už nějakou dostanete, není stoprocentní a musíte mít vlastní podíl. V roce 1990 dokončila obec čističku na zhruba 1200 ekvivalentních obyvatel, což by pro našich sto sedmdesát lidí stačilo bez problémů. Ale s ohledem na mnohonásobně vyšší počet lidí v obci v sezoně jsme museli navýšit kapacitu čističky i kanalizace. Sice to vypadá nádherně, že obec naší velikosti dostane dotaci řádově pětadvacet milionů korun, ale nic z toho neděláme pro místní. Je naprosto neomluvitelné, když v poslanecké sněmovně slyšíte názory, proč by obce do dvou set obyvatel měly mít kanalizaci a čistírny odpadních vod. To už nejde brát ani jako velmi špatný vtip. To by měly obce v národním parku pouštět do Vltavy nebo do Vydry nebo do Křemelné," nechápe postoj zákonodárců starosta Kvildy.

Neustálé připomínky o turismu, jako o spáse pro Šumavu a její obce, jsou podle Václava Vostradovského liché. „Zatímco ostatní turisticky významné regiony jdou nahoru, nebo minimálně stagnují, na Šumavě dochází k propadu a ne malému. Od roku 2006 se jedná řádově o dvě miliardy v rámci celé Šumavy v příjmech z turismu od ubytování po stravování. A tenhle trend může pokračovat. Šumavě by určitě pomohlo více místně příslušných podnikatelů. Neděláme si žádné iluze ohledně vstřícnosti podnikatelů i nájemců, kteří mají sídlo daleko mimo region. Pokud nedojde ke změně na přerozdělení daní, budeme se snažit upozorňovat veřejnost na neúnosnost situace a současně vytvořit alespoň minimální podmínky pro turisty vytvořením už ne propojených tras, ale místních okruhů, které bude možné využívat i pro závody. Na magistrálu mezi Kvildou a Horskou Kvildou budeme muset někde peníze sehnat, ale pokud se týká takových těch propojovacích tras, jako třeba směr na Prameny Vltavy nebo na Bučinu, to už nebudou priority obce. Takže je možné, že je budeme udržovat jen minimálně, nebo vůbec. A nevylučuji, že v rámci jakési protestní kampaně nebudeme udržovat od začátku roku ani metr běžeckých tras na nějaké časově zatím neurčené období.

Uvedená statistika nahrává tak trochu srovnání s Lipenskem. To svého času zažilo vlivem války v bývalé Jugoslávii boom turistů z Nizozemí a Německa, kteří zde začali trávit letní dovolenou. Začalo se tu stavět, podnikat, ale jak opadal zájem o lokalitu, rostly ceny, což mělo za následek další odliv turistů a celý region se potýkal s nedostatkem zdrojů z turismu a trvalo to poměrně dlouho, než se sem vrátili. Možná je podobná situace na Šumavě právě nyní i s ohledem na celkovou ekonomickou situaci. „To, že lidé v tomto státě mají obecně vysoké životní náklady a méně peněz, je jen jedním z faktorů. Rozdíl mezi centrální Šumavou a Lipenskem je i v nabídce volnočasových aktivit a celkového servisu. Není to jen o ubytování a stravování. Turista chce dnes víc. I na Šumavě jsou stovky kilometrů cyklotras nebo turistických tras, ale co nastane v případě špatného počasí? Pak tady turista nenajde náhradní náplň a dochází ke zkracování nebo odříkávání pobytů. Týdenní turnusy jsou pryč i proto, že tu chybí celotýdenní širší servis. Stačí se podívat do bavorského národního parku. Do doby, než byla na Lipně otevřena stezka korunami stromů, minimálně polovina návštěvníků vajíčka hovořila česky. A rozhodně to není proto, že by bylo v Německu výrazně levněji. Je to celkovou nabídkou a tím, že obce, stát a podnikatelé fungují dohromady. Tady se za posledních dvacet let investovaly desítky milionů korun, ale pořád se lidově řečeno hrabeme v zemi, řeší se kanalizace, čistírny odpadních vod, vodovod, občas nějaká silnice nebo chodníky, ale pořád neřešíme zázemí a rozvoj. Hnutí Duha nám neustále podsouvá lži a polopravdy o připravovaných projektech a prodeji Šumavy developerským skupinám. Ať mi někdo z nich vysvětlí, proč, když se na Borových Ladech prodává rozlehlý areál bývalé roty v národním parku, nemá o to nikdo zájem. A přitom přijít se smysluplným projektem by nemusel být problém. Proč, když to stát prodával za pětatřicet milionů korun, to nikdo nechtěl a nechce pořád, i když cena klesla víc než na polovinu? Totéž je v Kvildě. Je tu chátrající areál, o který má obec zájem za jasných podmínek. Chceme převzít areál vyčištěný a na druhou stranu deklarujeme, že tu nechceme žádné další bytové domy, penziony a podobně. Ve finále jsme v srdci národního parku a v obci chybí zeleň. Ani my nechceme mít obec kompletně zastavěnou. Je pravda, že územní plány leccos dovolují. I když třeba většina šumavských obcí není spokojena, náš případ to v tomto ohledu není. Náš územní plán je od roku 1996 tak nafouknutý, že kdybychom povolili postavit vše, co umožňuje, vyroste tu sto dalších domů. Pokud by to ještě byly rodinné domy, prosím, ale tady i v lokalitách pro rodinné bydlení rostou penziony, v lepším případě rodinný penzion. Možná je nejvyšší čas, aby část zodpovědnosti za financování turistiky na Šumavě převzali podnikatelé. A každá aktivita v tomto směru, která rozšíří nabídku pro návštěvníky a udrží je tu déle než na jeden den, bude jen dobře. Obec tu postavila víceúčelové a dětské hřiště s umělým povrchem, do kterého vložila nemalé prostředky a dobře, že se tak stalo. Ale také třeba vidět, že návratnost vložených prostředků je nulová a takovým směrem se šumavské obce prostě nemohou ubírat," uzavřel starosta Kvildy Václav Vostradovský.