Více než sto padesát tisíc korun se od loňského srpna podařilo vybrat na nový zvon, a přestože dosud není jisté, zda se ještě letos podaří shromáždit potřebný půl milion, je třeba začít hledat pro zvon jméno. Od něho se totiž bude odvíjet i výzdoba pláště zvonu.


„Stále doufáme, že zvon vysvětíme v srpnu u příležitosti oslav tři čtvrtě tisíciletí Vimperka. Proto je nejvyšší čas začít vybírat zvonaře a domlouvat, jak bude vypadat výzdoba pláště," vysvětlil spuštění ankety, ve které může veřejnost spolurozhodovat o pojmenování zvonu, starosta města Bohumil Petrášek. Již od pondělí byl zprovozněn profil na facebooku pod jménem vimperský zvon a ve středu bylo možno hlasovat i na stránkách města. Pro ty, kdo nemají přístup k internetu, jsou k dispozici pokladničky v kostele, infocentru a Městském kulturním středisku. I do nich lze totiž vhodit lístek s návrhem na jméno.


„Pro snadnější rozjezd jsme navrhli čtyři jména. Purkart připomíná postavu, se kterou je spojena první písemná zmínka o Vimperku a Inocenc je jméno světce, jehož ostatky se nacházejí v boční lodi našeho kostela. Jméno Jubilejní je pak odkazem na probíhající výročí a zvon Smíření by měl reflektovat zkutečnost, že se na jeho pořízení společně skládá jak česká, tak německá strana Šumavy," představil čtveřici návrhů Bohumil Petrášek s tím, že je samozřejmě možnost okruh návrhů rozšiřovat.
Jak řekl ředitel Městského kulturního střediska Jaroslav Pulkrábek, který stál u počátku nápadu na pořízení nového vimperského zvonu, pevná pravidla pro jeho pojmenování nejsou. Jestliže legendární praotec zvonů se jmenoval Srdce lidské, v Čechách byl za otce všech zvonů považován zvon Patronus. Přestože povětšinou jsou vybírána jména světců, například v českobudějovické Černé věži měli či mívali zvony Budvar, Stříbrný, Octava, Bumerin či Poledník. V Husinci pak zvon Pasovák, dle svého původu a ve Volarech zvon stejného jména zase pomáhal najít cíl soumarům přicházejícím od Pasova.


Ve Vimperku mívali vždy několik zvonů. „Do roku 1916 se ve věži nacházely tři zvony. Maria hilf neboli Panna Maria Pomocnice, zvon ulitý neznámým zvonařem v roce 1419 a dva zvony pocházející z 18. století. Ty byly za první války zrekvírovány. V roce 1925 byly pořízeny tři nové zvony a během druhé světové války se historie opakovala a opět zde zůstala osamocená Maria hilf," prozradil několik dat z historie vimperských zvonů Jaroslav Pulkrábek. Vedle tohoto zvonu je ve zvonici zavěšen i malý zinkový zvonek z roku 1942 a v sousední kostelní věži další malý zvon Maria, převezený do Vimperka koncem minulého století z Volar.


„Maria hilf prošla před pár lety opravou v Holandsku a památkáři vzhledem k historické hodnotě zvonu zakázali používat k jeho rozeznění elektrický pohon. Od té doby se tak zvoní pouze ručně, a to jen o nedělích či významných svátcích," doplnil Jaroslav Pulkrábek s tím, že právě proto mají ve Vimperku po letech zase dva zvoníky. Než se podaří získat prostředky na nový zvon, však bude vimperská zvonice ráno, v poledne i večer mlčet.

Zvony z kostela
Ve Vimperku se ráno, v poledne a večer zvonilo asi od roku 1260 do roku 2010. Dva roky se ale zvoní jen v neděli před mší.
Maria hilf totiž nesmí být rozezněn elektrickým pohonem, a to vzhledem k historické hodnotě. Nový zvon by mohl vrátit zpět zvonění z kostelní věže.
Město potřebuje ještě 350 tisíc korun.