Irena Kovárnová z českobudějovického ČSÚ vysvětlila, že se snížil počet hostů z Asie. „Jižní Čechy navštívilo ve třetím čtvrtletí letošního roku především méně Tchaj-wanců, Korejců, Číňanů. Naproti tomu počet hostů z evropských zemí se poněkud zvýšil zejména zásluhou Nizozemců, Slováků a Poláků,“ popsala.

infografikaZdroj: Deník

Z dat ČSÚ dále vyplývá, že nejvíce Asiatů, kteří navštívili jižní Čechy ve třetím čtvrtletí, zastupují Číňané. Do jižních Čech jich přicestovalo přes 55 000. Naproti tomu loni ve stejném období zavítalo do našeho kraje bezmála 58 000 Číňanů.

Ilustrační foto.
Jihočešky rodí ve 30

Oto Šrámek, zkušený průvodce z Českého Krumlova, také zaznamenal méně turistů. „Návštěvnost některých asijských národů v roce 2019 skutečně poklesla, u jiných asijských národů se ale naopak zvýšila.

Na první pohled jsou si asijské národy velice podobné. Ale zdání klame. Liší se i v počtu návštev, na které se každoročně chystají jednotlivé národy do jihočeských měst.

Pokles návštěvnosti od letošního června do září vidí u hostů dopravujících se zájezdovými autobusy i Oto Šrámek. Českokrumlovský průvodce provádí turisty v jižních Čechách, největší poptávka ze strany cizinců je podle něho o Český Krumlov. „Provádím japonsky a anglicky většinou turisty z Japonska, Tchaj-wanu, Hongkongu, Jižní Koreje, Malajsie, Singapuru, Thajska, Filipín, Indonésie a Indie,“ vypočítal. „V letních měsících jsou ceny vysoké, tak Asiatů přijíždí až o padesát procent méně než v jiných měsících,“ domnívá se a poukazuje na kulturní odlišnosti.

Zemědělská půda mizí kvůli továrnám i skladům. Ale především kvůli bytům

Japonce považuje za nejkultivovanější asijskou klientelu, protože jsou slušní, a mají vynikající hygienické návyky. „Vždy si najímají pouze legální průvodcovské služby místních licencovaných průvodců. Většinou navštěvují i českokrumlovský zámek,“ všímá si.

Stejně však nehovoří o Číňanech. „Většinově průvodcovské služby provádí nezákonně vedoucí skupiny z Číny. Mají zcela odlišné kulturní návyky, přechody pro chodce prakticky nepoužívají, v hotelech se sprchují mimo vany,“ přiblížil. Rozhodující pro návštěvnost je podle něho statut UNESCO, který je v Asii chápán jako značka kvality.

Zeleň v obcích. Ilustrační foto.
Kolik nás kde žije: která města a vísky postupně vymírají. A kde lidé přibývají

Ředitel českobudějovického hotelu Zvon Petr Šalda nevnímá úbytek asijských hostů. „Držíme skupinovou klientelu Asiatů okolo čtyřiceti procent ročně. Zájem očekávám i příští rok.“